Nečas: Vznik bankovní unie by Česko ohrozil nejvíc ze všech zemí EU
Návrhy na zavedení jednotného bankovního dohledu staví Českou republiku do nejhorší pozice ze všech zemí Evropské unie. Prohlásil to před začátkem bruselské schůzky evropských lídrů premiér Petr Nečas.
Dozor nad činností bank by měla do budoucna místo národních orgánů vykonávat Evropská centrální banka. Nečas už pohrozil, že může v Bruselu využít právo veta a návrh zablokovat. Tak tvrdě ještě žádný jiný evropský politik nevystoupil.
„My skutečně můžeme být ohroženi. Žádná jiná země nemá takto výrazně postavené prvky bankovního systému, to znamená zdravý bankovní systém a přitom 95 procent trhu jsou zahraniční matky, z nichž většina je v eurozóně. Takže my opravdu máme tuto specifickou situaci,“ vysvětlil Nečas.
Bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Houska a analytik evropských trhů a člen vládní ekonomické rady Petr Zahradník přiblížili výhody a nevýhody bankovní unie
Podle předsedy vlády hrozí, že zahraniční vlastníci budou moci při potížích vysávat peníze z českých bank, požaduje proto konkrétní záruky. Češi se také obávají, aby se dalším krokem nestala povinnost půjčovat nesolventním fondům.
„V posledních dvou třech letech uplatňuje Evropská unie celou řadu nejrůznějších záchranných mechanismů – mechanismus ESM, budoucí kohezní politika je vnímána v mnohém ohledu jako záchrana – a toto je samozřejmě další projev jakéhosi kolektivního přerozdělování, ve kterém jsou vítězové a jsou tam poražení,“ upozornil analytik evropských trhů a člen vládní ekonomické rady Petr Zahradník.
Projekt unijního bankovního dohledu považuje z hlediska budoucnosti za poměrně dobrou myšlenku, její zavádění ale vytváří za současné situace v rozjitřené Evropě další citlivá místa.
S argumentací premiéra Nečase souhlasí Česká národní banka. Shodný názor předložila kabinetu už v době přípravy stanoviska České republiky. V tuto chvíli ale jde o politická jednání a rozhodnutí spadá výhradně do kompetence politické reprezentace.
Podle vysoce postaveného diplomata Evropské komise nicméně není pravděpodobné, že oba kontroverzní body v návrhu nakonec zůstanou. Nesouhlasí s nimi totiž více států, i když žádný natolik důrazně jako Česko.
Eurozóna vnímá bankovní unii jako nutnost
Bankovních ústavů je v eurozóně zhruba 6000. Snaha o zavedení jednotného dozoru je motivována strachem z krize jako v případě Španělska nebo Irska, kde problémy bank vážně ohrožují i samotný stát.
Národní regulátoři jsou podle zastánců návrhu s bankami příliš těsně svázáni a proto nezasáhli včas. Evropská centrální banka by ale měla hodnotit situaci mnohem nezávisleji a přinutit banky například k doplnění kapitálu.
„V současné době existuje v Evropské unii mnoho modelů bankovního dozoru. Některé jsou na bázi centrálních bank, některé jsou nezávislé, takže by to znamenalo i poměrně zásadní institucionální změnu,“ přiblížil Zahradník.
Myslí si, že bankovní dozor by fungoval společně s nedávno zřízeným Výborem na sledování systémových rizik. „Který také pracuje na bázi Evropské centrální banky, ale je nezávislou institucí. A identifikuje takzvanou finanční stabilitu, to znamená jakékoliv problémy, které jednotlivé finanční systémy v jednotlivých členských zemích Evropské unie mají,“ dodal.
Pochybnosti o bankovní unii sice vyjádřila řada zemí, eurozóna ji ale vnímá jako nezbytnou pro své přežití. V podmínkách jednotné měny a integrovaného finančního sektoru je prý jednotný dohled nutností. Řada evropských politiků proto trvá na co nejrychlejším přijetí návrhů.
Například francouzský prezident François Hollande považuje bankovní unii za prioritu a k jejímu ustanovení vyzval také britský premiér David Cameron. Británie se sice na jednotném dozoru podílet nechce, je prý ale v jejím životním zájmu, aby eurozóna vyřešila své problémy.
Naproti tomu premiér Nečas nechce spěchat a je proti závazku, aby Evropská centrální banka převzala dohled nad bankovními ústavy ještě do konce roku.
