Nákup léků bez soutěže a za různé ceny. Kontrolní úřad prověřil hospodaření tří nemocnic

Tři české nemocnice nakupovaly podle Nejvyššího kontrolního úřadu zdravotnický materiál a léky bez soutěže, často pouze na základě přímé objednávky. Kontroloři prověřovali hospodaření Fakultní nemocnice Brno, pražské nemocnice v Motole a Ústřední vojenské nemocnice mezi lety 2014 až 2016. Jako veřejní zadavatelé by ale měly dodávky soutěžit. V pondělí to zveřejnil kontrolní úřad na svých stránkách.

Tento článek je více než rok starý.

Aktualizováno Praha (Aktualizováno: 21:07 3. 9. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rozdíly v nákupech stejných léků u různých nemocnic

Rozdíly v nákupech stejných léků u různých nemocnic | Zdroj: Nejvyšší kontrolní úřad

Kontroloři se zaměřili na tři skupiny léků a zdravotnického materiálu. U takzvaných centrových léků soutěžila dodavatele vojenská nemocnice v téměř čtvrtině případů, Fakultní nemocnice Motol v téměř pětině případů a brněnská nemocnice nevyužila zadávací řízení vůbec.

„U vzorku protiinfekčních léků využila Ústřední vojenská nemocnice zadávací řízení u 29 procent pořízených léčiv, Fakultní nemocnice Brno u 15 procent a Fakultní nemocnice Motol jen v pěti procentech případů,“ informuje Nejvyšší kontrolní úřad.

Objem majetku, který prověřoval Nejvyšší kontrolní úřad | Zdroj: Nejvyšší kontrolní úřad

Podobné to podle kontrolního úřadu bylo i v případě nákupu zdravotnického materiálu, který brněnská fakultní nemocnice nakupovala úplně bez zadávacího řízení. „V součtu využívala zadávací řízení nejvíce Ústřední vojenská nemocnice. Fakultní nemocnice Brno jej naopak nevyužívala téměř vůbec,“ doplnili kontroloři na svém webu.

„Chápeme, že existují případy, kdy není reálné tyto věci pořídit pomocí zadávacího řízení. Jsme ale svědky situace, kdy je tento způsob nakupování léčiv spíše výjimkou než běžnou praxí, a to se nedá ničím přijatelným vysvětlit,“ hodnotí výsledky kontroly prezident NKÚ Miloslav Kala.

Rozdílné ceny při nákupu

Nemocnice podle kontrolorů také nakupovaly stejné léky za rozdílné ceny, i když je objednávaly u jednoho dodavatele. Třeba vojenská nemocnice za balení jednoho léku zaplatila 956 korun. Fakultní nemocnice v Brně ho ale koupila za 3300 korun.

„Lék PIPERACILLIN/TAZOBACTAM KABI zase nakupovala Fakultní nemocnice Motol po 385 korunách za balení, Ústřední vojenská nemocnice pak stejný lék pořizovala původně za 2103 korun. Jednalo se přitom o nákup od stejného dodavatele,“ dodávají kontroloři. Existuje tak podle nich prostor pro šetření.

Počet zadávacích řízení u jednotlivých nemocnic při nákupu léků a zdravotnických prostředků. | Zdroj: Nejvyšší kontrolní úřad

Podle NKÚ je problematické také vyplácení bonusů nemocnicím od dodavatelů, které bylo „v kontrolovaných letech netransparentní, nesystémové a bez jasně stanovených pravidel“. Obě fakultní nemocnice například neuzavřely některé smlouvy písemně. Uzavřené smlouvy pak s odkazem na obchodní tajemství neuveřejňovaly v registru smluv.

Vzhledem k tomu, že neexistovala jasná pravidla, přistupovaly nemocnice k bonusům při zadávacích řízeních různě. „Fakultní nemocnice Motol při výběrových řízeních bonusy jako kritérium vstupující do výsledné ceny nezohledňovala. Naopak příkladem dobré praxe je Ústřední vojenská nemocnice, v jejíchž výběrových řízeních byla kritériem nejen nabídková cena, ale i bonus,“ vysvětlují kontroloři.

Bonusy u léčiv a zdravotnických prostředků se během kontrolovaného období pohybovaly kolem miliardy korun.

Kontrola NKÚ v České poště: reklamací je o pětinu víc, převod poboček na smluvní partnery vázne

Číst článek

Ministerstvo zdravotnictví poté, co mu úřad předložil závěry kontroly, určilo podmínky pro přijetí bonusů, „způsob nakládání s nimi a další parametry“ u svých nemocnic. Nejedná se ale systémové řešení pro všechny nemocnice.

„Nemocnice tak nově ministerstvu hlásí a odůvodňují využití jednacího řízení bez uveřejnění, které umožňuje oslovit jen vybrané dodavatele, nebo takzvaného nahodilého nákupu pro akutní potřebu, který byl často – a kontrola NKÚ to ukazuje – nástrojem, jak se vyhnout zadání veřejné zakázky v otevřeném řízení,“ uvedla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

Reakce Motola

Během pondělí se k celé záležitosti vyjádřila i mluvčí Fakultní nemocnice Motol Pavlína Danková.

„Ve většině procent případů u centrových léků a léčiva skupiny ATC bylo provedení zadávacího řízení nereálné, a to hlavně z důvodu existence jediného dodavatele. V takovém případě by bylo podle tehdy platné legislativy a příkazu ministerstva zdravotnictví nutno výběrové řízení stejně zrušit,“ sdělila mluvčí.

Nemocnice podle ní kromě velkých veřejných zakázek postupovala v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a léky i zdravotnický materiál pořizovala na základě poptávkového řízení, aby byla dodržena zásada transparentnosti.

„Není také pravda, že uzavřené smlouvy týkající se bonusů nemocnice nezveřejnila. Nemocnice Motol pouze znečitelnila údaje v souladu se zákonem o registru smluv,“ doplnila Danková.

Jakub Horáček, pj, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme