Rozpočet nebyl připraven na krizi. Za všechno ale nemůže covid, hodnotí kontrolní úřad

Státní rozpočet nebyl připraven na výrazné zpomalení ekonomiky ani na mimořádnou krizi, která nastala v souvislosti s pandemií onemocnění covid-19. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku úřadu ke zprávě vlády o hospodaření státního rozpočtu za loňské první pololetí.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident NKÚ Miloslav Kala | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

O špatné připravenosti státního rozpočtu na případné zpomalení ekonomiky psal Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) již dříve, ministerstvo financí ale s jeho výhradami nesouhlasilo. Aktuální vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.

Prezident podepsal státní rozpočet na příští rok. Schodek bude 320 miliard korun

Číst článek

Státní rozpočet skončil k loňskému 30. červnu se schodkem 195 miliard korun, což bylo meziroční zhoršení téměř o 175 miliard korun. O celoročním výsledku hospodaření loňského rozpočtu má ministerstvo financí informovat v úterý odpoledne.

Původně ho vláda schválila se schodkem 40 miliard, ale poté ho vláda v důsledku dopadů pandemie postupně zvyšovala až na konečných 500 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) koncem prosince uvedla, že rozpočet skončí se schodkem 370 až 380 miliard korun. Pro letošní rok je zatím schválený schodek 320 miliard.

NKÚ připomíná, že hrubý domácí produkt klesl ve druhém loňském čtvrtletí o 11 procent, což byl nejhlubší propad v historii České republiky. Příjmy státního rozpočtu se za celé pololetí propadly meziročně o 44 miliard, naopak výdaje vzrostly meziročně o 130 miliard.

Prezident Kala však podotýká, že pandemii není možné vinit ze všeho. Poukazuje přitom například na to, že od začátku roku se meziročně zvyšovalo čerpání celkových výdajů, a to měsíčně o desítky miliard korun, a tyto nárůsty se týkaly hlavně provozních výdajů.

Rozvolnění rozpočtových pravidel

Při zvyšování schodku státního rozpočtu v rámci jeho novelizací však vláda s výjimkou snížení výdajů v kapitolách ministerstev dopravy a obrany nenavrhla žádné úspory peněz.

Podle prezidenta Kaly budí oprávněné obavy i to, že vláda prosadila loni na jaře rozvolnění zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Tato změna umožnila pro letošní rok zvýšit strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu.

Kvůli škrtům v rozpočtu obrany Metnar neodstoupí. ‚Počítám s tím že se nám 10 miliard vrátí,‘ řekl

Číst článek

To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Tím si podle prezidenta NKÚ vytvořila prostor pro vysoké rozpočtové schodky i v dalších letech.

Ministryně Schillerová to však tehdy obhajovala tím, že bez této změny by nebylo možné sestavit rozpočet na letošní rok. Uvedla tehdy, že jinak by musela seškrtat výdaje nebo zvýšit daně v objemu 150 miliard korun.

NKÚ podotýká, že proti této změně se vyslovila i Národní rozpočtová rada. „Vzniklý zvýšený fiskální prostor nemusí být nezbytně využit pouze pro výdajová a příjmová opatření vztahující se k eliminaci ekonomických dopadů současné krize, a hrozí tudíž popření smyslu pravidel rozpočtové odpovědnosti. NKÚ otázku využití tohoto zvýšeného fiskálního prostoru po skončení pandemie covidu-19 hodnotí jako velmi rizikovou a bude tuto problematiku podrobně monitorovat,“ stojí ve stanovisku NKÚ.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme