Někdo půjde z kola ven. Bojí se ekonomové o osud eurozóny
I když se finanční pomoc Řecku blíží, osud společné evropské měny je nejistý. Zatímco analytici skupiny Citi odhadují, že euro prudce posílí, a to až na úroveň 1,35 dolaru za euro, mnozí experti společné měně nadále nedůvěřují.
Důvodem je stále vysoká prémie, kterou trh chce po Řecku za to, že mu bude půjčovat peníze, která se na kurzu eura jistě projeví. Mnozí navíc očekávají, že po Řecku nahlásí problémy se splácením dluhů i další země eurozóny, což euro opět oslabí. Pesimisté, k nimž patří i banka Morgan Stanley proto stále nevylučují rozpad eurozóny.
Německo už pomoc Řecku schválilo a další země eurozóny podobný krok chystají. V noci na dnešek to byli například Francouzi. „Bohužel euro z toho zatím nijak neprofituje. Spíše naopak, euro se proti dolaru nadále propadá,“ řekl analytik Komerční banky Jan Vejmělek.
Varování před rozpadem eurozóny
Euro může ale i nadále dusit také nejistota spojená s dluhem Portugalska, Španělska a dalších zemí eurozóny, o kterých se v poslední době mluví. „Jednoznačně je to další faktor nejistoty k těm, které v současné době přetrvávají,“ podotkl Vejmělek.
Nesouhlasí nicméně s analytiky Morgan Stanley, kteří tvrdí, že rozpad eurozóny kvůli Španělsku a dalším předluženým zemím nelze vyloučit. Podle Vejměleka se spíše nabízí možnost, že by některá země byla donucena eurozónu opustit. „Tady ta pravděpodobnost už je určitě nenulová,“ řekl.
Analytik České spořitelny Petr Zahradník se ale domnívá, že ‚obětování‘ například Řecka by bylo v této fázi nejen příliš jednoduché, ale hlavně politicky drahé.
V Řecku začala stávka
V Řecku mezitím odbory veřejného sektoru zahajují dvoudenní stávku. Protestují proti úsporným opatřením, kterými musí vláda během tří let ušetřit třicet miliard korun. Právě tyto úspory jsou podmínkou pro poskytnutí pomoci z eurozóny a Mezinárodního měnového fondu.
Jenže i o smysluplnosti úsporného plánu pochybují nejen Řekové, ale také někteří analytici. Podle bruselského ekonoma Daniela Grose není záchrana Řecka i přes úsporná opatření jistá.
Zpravodajka Klára Stejskalová a analytik České spořitelny Petr Zahradník ve Světě o desáté.
„Obávám se, že bez skutečného snížení mezd Řecko zůstane nekonkurenceschopné. Ekonomika se nenastartuje a nebude možné zavést všechny plánované škrty. Není to jisté, ale ekonomika může prostě zkolabovat a pak z úsporného plánu samozřejmě nebude nic. Tenhle plán určitě je nadějí, ale jeho úspěch rozhodně není jistý."
Pokud ozdravný plán neprojde podle analytika České spořitelny Petra Zahradníka řeckým parlamentem, tak nejistota bude stále pokračovat. „To finanční trhy samozřejmě neuklidní,“ podotkl Zahradník.
Také obyvatelé ostatních zemí eurozóny jsou k poskytnutí pomoci skeptičtí. Slovenský premiér Robert Fico včera pohrozil, že Bratislava Athénám nepůjčí, pokud si Řekové výrazně neutáhnou opasky. Eurokomisař Oli Rehn pochybovače ujišťoval, že Řekové slibům dostojí a že půjčené peníze vrátí.
‚O peníze se nebojte. Řecko je vrátí‘
"Není to dotace, ale půjčky, které Řecko bude splácet za podmínek, na kterých jsme se dohodli. Nepochybuji o odhodlání řecké vlády a o tom, že provede domluvená opatření," prohlásil Oli Rehn.
Kancléřka Angela Merkelová se včera pokusila mediální ofenzívou zlomit odpor veřejnosti. Poskytla rozhovory postupně všem podstatným televizním stanicím.
Merkelová řekla, že pomoc Řecku není pouze pomocí této balkánské zemi, ale je to krok pro záchranu eura, pro udržení stability jednotné evropské měny. A tím pádem je to krok nesmírně důležitý pro všechny Němce.
Zároveň se německá kancléřka snažila zdůraznit, že právě Německo v dobách ekonomického rozkvětu z jednotné měny nejvíce profitovalo, takže nyní musí nést odpovědnost, když se euro dostává do úzkých.
V Německu nicméně existuje skupinka, která chce v případě schválení pomoci pro Řecko tento zákon napadnout u ústavního soudu.
