Někteří ekonomové vyzývají ECB k nákupu španělských dluhopisů
Euro klesalo pátý den obchodování v řadě - vůči dolaru i jenu. K jeho ztrátám přispěly obavy z řecké schopnosti splácet dluhy, nadměrný výnos španělských dluhopisů a zhoršení výhledu ratingu Německa, Nizozemska a Lucemburska, dané obavou o setrvání Řecka v eurozóně.
V Aténách mezinárodní trojka věřitelů zkoumá, jak oprávněné jsou obavy, že Řecko neplní podmínky pro další mezinárodní půjčku. Několik španělských ministrů vyzvalo Evropskou centrální banku (ECB), aby začala nakupovat dluhopisy.
Evropská centrální banka už v květnu 2010 aktivovala mimořádné opatření, a to je nákup dluhopisů oslabených zemí na sekundárním trhu, kde se s dluhopisy obchoduje ne přímo v rámci aukcí.
„ECB nakoupila zhruba 210 miliard dluhopisů hlavně Itálie, Španělska, Řecka, Portugalska a Irska – a k ničemu to nevedlo, po čase se výnosy opět zvýšily. Je pochybné, zda by to k něčemu vedlo i tentokrát, protože aby ECB dokázala stlačit úroky u Španělska nebo Itálie, musela by na trh vrhnout desítky nebo stovky miliard eur, a k tomu zatím ochotná nebyla,“ vysvětluje zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Ondřej Houska.
Euro klesá vůči dolaru i jenu, podle odborníků to ale nemusí nutně přinést jen negativa
Navíc by tento krok mohl být spíše kontraproduktivní. Když totiž spoustu dluhopisů zmíněných zemí skoupí ECB, která si v rámci restrukturalizace řeckého dluhu pro sebe nárokovala status privilegovaného věřitele a nedotkly se jí odpisy částí řeckého dluhu. Investoři by si tak lehce spočítali, že pokud na trhu bude ECB, případné ztráty ponesou o to více oni.
„Pokud bychom tedy počítali s nějakou intervencí ECB, která by skutečně mohla něco změnit, mohla by to být snad jen ta, že by záchranný fond eurozóny dostal bankovní licenci a tím by si mohl od ECB neomezeně půjčovat.“
Hlavním kritikem všech těchto opatření je Německo. Jeho tradice Bundesbanky jako zcela nezávislé měnové instituce je jednoznačně daná a Němci byli vždy kritičtí vůči mimořádným opatřením. Bývalý guvernér Bundesbanky Axel Weber rezignoval právě kvůli nesouhlasu s tím, co Evropská centrální banka dělá.
„Německý souhlas je tak málo pravděpodobný, ale pokud by se situace vyhrotila, pravděpodobně by nezbyla jiná varianta než zásah ECB a pak by ani Němci nemohli nic namítat,“ myslí si Houska.
„To, že euro oslabuje, ale nepřináší jen negativa, díky tomu třeba roste konkurenceschopnost evropské ekonomiky vůči zbytku světa, podpořit evropský vývoz a trochu zmírnit recesi, která v mnoha zemích probíhá, takže to samo o sobě nemusí být negativní ani pro Německo,“ nabízí jiný pohled na věc někdejší ministr financí Ivan Pilip.
