Němci řeší hrozbu blackoutu po odpojení jaderných elektráren
Plánované vypnutí sedmi nejstarších jaderných reaktorů provázejí v Německu obavy. Řeší se nejen to, zda vítr a slunce dokážou chybějící energii z jádra plnohodnotně nahradit, ale také stabilita a rozsah rozvodných sítí a hrozba výpadků elektřiny.
Elektrárny na obnovitelné zdroje, které mají dodávky z odstavených jaderných elektráren nahradit, stojí v Německu především na severu, na pobřeží Baltu. Odběratele a větrné elektrárny bude muset spojit 380 tisíc kilometrů nových kabelů.
Svět o druhé Rádia Česko se věnoval hrozbě výpadků proudu po odstavení některých jaderných elektráren v Německu
To zřejmě zdraží elektřinu v Německu ale i u nás. „Náklady na elektřinu vyskočí už v příštím roce, výrazněji pak v dalších letech až o deset procent, pokud Německo neuvede zpět do sítě odstavené jaderné elektrárny,“ popisuje redaktorka Markéta Bartošová. ČEZ v souvislosti s tím už oznámil, že zvýší cenu elektřiny v příštím roce a v letech následujících.
„Provozovatelům rozvodných sítí nastanou problémy s tím, aby udrželi napětí v síti konstantní,“ vysvětluje Bartošová. „Větrným elektrárnám není možné nařídit, kolik energie vyrobit,“ dodává. Proud pak vzniká ve vlnách a teče tam, kde má nejmenší odpor. To může vést k přetížení sítě a dokonce i k výpadkům.
A to se přeneseně může dotknout také České republiky. „Je to problém, který se řeší 20 let. Němečtí kolegové hovoří o tom, že mají problémy s tím, jak rozvést po Německu současnou výrobu z obnovitelných zdrojů a především z větru,“ říká předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČEPS, která elektřinu v české síti rozvádí, Vladimír Tošovský. Česká přenosová síť se v minulosti už několikrát rozkývala právě kvůli německým větrným elektrárnám. „Kývání letí i k nám, frekvence je po celé Evropě stejná,“ dodává Tošovský.
Obavy ale tlumí energetický poradce Dalibor Stráský: „Já bych se toho nebál. Z toho důvodu, že kdyby došlo k nebezpečí, tak česká přenosová síť má možnost se od německé odpojit,“ říká. „Odpojení je řešení krajní, nelze takto provozovat energetickou soustavu, která má být stabilní,“ oponuje ale Tošovský.
