Němci se bojí přílivu pracovníků po otevření trhu 1. května
Už za dva dny se pro Českou republiku zcela otevře německý a rakouský pracovní trh. Německo a Rakousko byly jedinými zeměmi Unie, které využily celého období k ochraně svého trhu. Od 1. května poslední překážka padne. Mnozí Němci se tohoto data obávají. Braniborský ministr práce Günter Baaske tvrdí, že Německo se na tento krok dostatečně nepřipravilo.
Berlín a Braniborsko počítají, že po prvním květnu sem přijde kolem 35 tisíc nových lidí z Východu.
„Pokud jde o čísla, tak skutečně nemám představu, kolik lidí z Polska, Čech, Estonska a dalších zemí sem přijde. Odhady se velmi různí. Podívejte, v Británii a Irsku v roce 2004 počítali se dvěma sty tisíci a nakonec to bylo jeden milion devět set tisíc, a to bylo číslo, které Brity zaskočilo,“ řekl Günter Baaske.
Rozhovor zpravodajky Českého rozhlasu v Německu Kláry Stejskalové s braniborským ministrem práce Günterem Baaskem, .mp3
Dnes je ovšem jiná situace. Německu naopak odborné kvalifikované síly zoufale chybí.
„Ano, takové lidi hledáme. Techniky, lékaře. Už teď v našich nemocnicích, například v Cottbusu, pracuje spousta Poláků, Rusů, Maďarů. Kdo má vzdělaní, ten je tu vítaný Chybějí nám inženýři, experti na přírodní vědy. Když se tu takoví lidé budou ucházet o práci, tak řekneme fajn, pojďte k nám,“ uvedl ministr.
Po pádu zdi odešlo z Braniborska na západ do starých spolkových zemí přes milion lidí. „Doufám, že se volná místa podaří zaplnit právě odborníky z Polska, Slovinska nebo Česka,“ doplnil Günter Baaske.
Otázkou je, nakolik se tito lidé do Německa pohrnou. „Ano, překvapilo mně, že například ve Vroclavi u Siemensu mají inženýři úplně stejné platy jako tady v Německu,“ poznamenal ministr práce.
Strach o práci
Z průzkumů německé průmyslové a obchodní komory vyplývá, že tři čtvrtiny německých zaměstnanců se bojí, že přijdou o místo.
„Ale samozřejmě, že tu panují obavy. Právě jdu ze setkání zástupců 52 podniků z celého Braniborska. Mnozí se bojí, že lidé přijdou o práci, protože především Poláci budou ochotni dělat za nižší platy. Myslím, že Německo je špatně připraveno. Sedm let přechodného období jsme nevyužili k ochraně německých zaměstnanců,“ řekl Günter Baaske.
Za hlavní problém považuje skutečnost, že se v Německu nepodařilo uzákonit minimální mzdu. V posledních měsících se o tom sice hodně diskutovalo, ale k přijetí zákona nedošlo. Jak ale ministr přiznal, s výjimkou příhraničních oblastí v Braniborsku lidé zvláštní důvod k obavám nemají. Průměrný plat tu dosahuje 63 procent platu v zemích bývalého západního Německa.
„Jak říkávám, kdo si chce vydělat, být dobře zaplacený, nepůjde do Frankfurtu nad Odrou, ale do Frankfurtu nad Mohanem. Navíc značnou roli hraje i jazyk, ne každý umí dobře německy,“ uzavřel braniborský ministr práce.
