Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí rostla. Dařilo se především průmyslu a exportu
Německá ekonomika vykázala ve třetím čtvrtletí růst, zatímco většina evropských států hlásí recesi. V černých číslech drží Německo především průmysl a také export za hranice krizí postižené eurozóny. V závěru roku se podle německého ministerstva financí očekává pokles.
Uvnitř německé ekonomiky stále platí, že Hartzovy reformy uskutečněné z doby vlády sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera neztratily na své dynamice.
Pracovní trh je v Německu podle ekonoma Michala Mejstříka mimořádně úspěšný:
„Tím, že je velká většina lidí zaměstnaná, odvádí se méně na sociální dávky. Lidé mají více peněz a spotřeba je vyšší. Tím pádem je i rozpočet v lepším stavu než v řadě sousedních zemí.
Měkčí euro dovoluje konkurenceschopnost německého zboží, které se i díky kvalitě, drží na všech trzích.
Z německých úspěchů by mohla podle ekonoma Mejstříka do jisté míry těžit i česká ekonomika.
V roce 2002 představil personální ředitel Volkswagenu Peter Hartz, na objednávku kancléře Gerharda Schrödera, soubor reforem nových nástrojů a škrtů, které vešly do dějin pod autorovým jménem. Došlo ke sjednocování úřadů, ke změnám v pracovních smlouvách. Škrtalo se v oblasti sociálních dávek, zjednodušil se systém výplaty podpor a dávek v nezaměstnanosti. Nezaměstnaní museli být aktivní při hledání práce a podobně.
„Pokud ale nebudeme pokračovat ve vnitřních reformách tempem, jako je to v Německu, tak se nám může stát, že se nám naopak Německo bude vzdalovat a například drahé české zboží nebude potřebovat."
Růst produktivity práce je v Německu stále rychlejší než růst mezd. A růst mezd je vyšší než růst inflace.
„Toho bychom rádi docílili i v České republice, ale to bez nějakých bolestných změn nemůže být,“ dodává Mejstřík.
