Německé firmy hledají pracovníky v technických oborech i mezi učni z Česka
Přesně před pěti lety se otevřel německý trh práce i pro české zaměstnance. Přispělo to uvolnění pohybu lidí za prací, někteří Němci se ale tehdy obávali, že levná pracovní síla z východu hromadně zamíří do tamních podniků a oni přijdou o práci. Nic takového se ale nestalo. Počty českých zaměstnanců nebyly v Německu nikdy příliš velké. Teď tam míří hlavně odborníci, a dokonce i učni z pohraničí.
V Německu je zájem o technické odborníky, lidi ve službách nebo v pohostinství. Z Děčína třeba začal dojíždět 24 kilometry za hranice kuchař Jaroslav Vydra.
„Peníze, co máme v Německu, nám v Česku v životě nikdo nedá. Funguje to tak, že oni jsou pánové, my jsme ti podřadní. Někdy to vidět není, někdy dost. I přesto mě tam drží ty finance,“ říká.
Víc než 40 tisíc Čechů loni oficiálně pracovalo v Německu. Umožnilo jim to otevření pracovního trhu přesně před pěti lety.
Žádaní jsou také lékaři a pracovníci ve zdravotnictví. Gabriela Ratajová, která dělá v Německu zdravotní sestřičku, oceňuje kromě dvou a půl až trojnásobného platu také jiný přístup k odbornému personálu.
„Můžeme podávat léky, které jsou určené v Čechách jen pro podávání s lékařskou konzultací. Pokud znám hodnoty krevního cukru, mohu nasazovat inzulin. Jsem k tomu ale také dobře vyškolená,“ popisuje.
Práce v zahraničí kromě často vyššího výdělku přináší i životní zkušenosti a odbornou kvalifikaci. V roce 2011, kdy se trh otevíral, se Německo obávalo příliš velkého množství pracovníků z východu. Obavy se ale nenaplnily.
Loni v Německu pracovalo 40 tisíc Čechů
Rok po uvolnění trhu, tedy v roce 2012, pracovalo v Německu 19 tisíc Čechů. Loni podle údajů Spolkového úřadu práce pracovalo v Německu ke konci září něco přes 40 tisíc Čechů. Naprostá většina v Bavorsku, méně pak v Sasku. Jde o takzvané sociálně pojištěné pracovníky, o nichž má úřad přehled.
Z uvolnění trhu mohly těžit i české firmy, které chtěly v Německu vyrábět. „Proces naší práce na německém trhu se zjednodušil,“ říká Libor Musil, předseda představenstva společnosti LIKO-S ze Slavkova u Brna, která dělá dělicí montované příčky a ekologické stavby.
V České republice je aktuálně nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Hlavním lákadlem pro práci v zahraničí tak zůstávají vyšší platy. Ty jsou důsledkem tamní povinné minimální mzdy a přísných kontrol práce na černo.
„V poslední době nám německé firmy především z příhraničí stahují i učně,“ sděluje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Stanislav Kázeňský.
A to začíná být problém pro české podniky. Rozšiřování výroby totiž brzdí nedostatek odborných pracovníků. Proto se dá předpokládat, že i české firmy budou lákat zaměstnance určitých profesí na vyšší mzdy.