Německé ministerstvo financí je údajně pro bankrot Řecka
Eurozóna dnes zřejmě s konečnou platností přiklepne zadluženému Řecku další finanční pomoc. Balík ve výši 130 miliard eur Athény nutně potřebují, aby se vyhnuly hrozbě neřízeného bankrotu. Řecká vláda proto o víkendu formálně schválila konečný balík úsporných opatření, kterým EU a MMF poskytnutí pomoci podmiňují. Řada ekonomů ale tvrdí, že Řecko dokáže žít jedině s výrazně nižším zadlužením, než je plánovaných 120 procent HDP. K tomuto názoru se pravděpodobně kloní i německý ministr financí Wolfgang Schäuble.
Nový pokus zachránit Řecko před státním bankrotem zahrnuje výrazné seškrtání řeckých dluhů. Soukromí investoři mají přijít zhruba o 70 procent z toho, co zemi v minulosti půjčili. Řecký dluh tak má do roku 2020 klesnout na 120 procent hrubého domácího produktu. Podle posledních analýz se to ale nepodaří. Eurozóna tak zřejmě bude hledat dodatečný způsob, jak dluh snížit. V úvahu připadá třeba účast Evropské centrální banky, která by se mohla vzdát zisků z nákupu řeckých dluhopisů.
Wolfgang Schäuble údajně nevěří, že by řecká vláda byla schopna plánovaná úsporná opatření zrealizovat. Uvedl to list Telegraph, podle kterého německé ministerstvo financí řeckou vládu k vyhlášení bankrotu tlačí.
Telegraph také upozorňuje na tajnou zprávu Evropské komise, podle které by Řecko ani při uskutečnění slíbených opatření nedosáhlo plánovaného snížení dluhu na 120 procent hrubého domácího produktu do roku 2020.
O tématu na Rádiu Česko mluvil Luděk Niedermayer bývalý viceguvernér České národní banky, dnes ředitel konsultingu Delloite
„Oba tyto tábory, tedy těch, kteří říkají, že nová půjčka může Řecku skutečně pomoci obtížnou hospodářskou situaci vyřešit, i těch, kteří míní, že řecký dluh se ani po reformách pod 120 procent HDP nedostane, mají pravdu. Pokud Řekové nedostanou půjčku, tak bude akcelerovat divoký bankrot. To znamená, že Řekům dojdou peníze. Řecká vláda přestane platit své závazky, dostane se do nějakého právního vakua, bez ohledu na to, že takováto neřízená regulace u tak bohaté země, jako je Řecko, které je součástí Evropské unie, působí tak trochu zvláštně,“ říká Luděk Niedermayer bývalý viceguvernér České národní banky, dnes ředitel konsultingu Delloite a pokračuje:
„Na druhou stranu německý ministr financí má samozřejmě pravdu. Je to velmi komplikovaná situace. Nejde jen o protesty lidí, protože většina Řeků chápe, jak vážná ta situace je. Ale zejména o pokračující propad ekonomiky. A ten všechno komplikuje, protože komplikuje jak úsporná opatření v oblasti rozpočtu, tak pochopitelně vede k tomu, že se zhoršují dluhové ukazatele. Dluhový ukazatel je tvořen z podílu výše dluhu, která v propadu ekonomiky neklesá, lomeno nominálním HDP, který v recesi klesá.“
Zadlužené Řecko má dostat další půjčku, dál se mluví i o bankrotu
Číst článek
Podle listu Telegraph jeden z nejmenovaných představitelů eurozóny prohlásil, že německý ministr financí si myslí, že Řecko nedokáže udělat to, co je zapotřebí. Ale i kdyby to řecký kabinet nějakým zázrakem zvládl a prosadil všechno, co slíbil, stejně to podle Schäubleho Řecko prý z problémů nevytáhne.
„Záleží na tom, co Schäuble míní řeckými problémy. Jestli tím myslí to, že se řecká ekonomika bude opravdu léta srovnávat s tím desetiletým životem na dluh, tak má pravdu. Varoval bych ale před silnými názory, že je zřejmé, že do roku 2020 se stane to, či ono. To opravdu nevíme. Celý problém řešení řecké krize spočívá v tom, že propad HDP je hlubší, než se čekalo. V okamžiku, kdy by se ho podařilo zastavit a ekonomika by začala alespoň trochu růst, je možné, že by ta čísla vypadala mnohem lépe,“ dodává Luděk Niedermayer.
Neváhá jen Německo
„Řada ‚tříáčkových‘ ekonomik, tedy například Německo, s pomocí Řecku váhá, protože popravdě, základy toho plánu nejsou úplně udržitelné. Jsou tam především pro roky 2015 až 2020 poměrně hodně optimistické předpoklady pro řecký růst a já osobně se nedivím, že řada německých, finských, nebo holandských politiků má problém s tím, tomuto plánu věřit,“ uvádí Jan Bureš, hlavni ekonom Era Poštovní spořitelny.
O tématu na Rádiu Česko mluvil také Jan Bureš, hlavni ekonom Era Poštovní spořitelny
Řekové o víkendu také schválili, že do 8. března zahájí výměnu dluhopisů držených soukromými investory. Výměna by měla být dokončena do 11. března. Investoři se mají vzdát zhruba 70 procent svých pohledávek.
„Nereálné to není, ale myslím si, že se jí nezúčastní tolik soukromých věřitelů, kolik si MMF a EU myslí. Aby ten plán byl funkční, mám pocit, že nakonec budou muset Řekové přistoupit k tomu, že v parlamentu odhlasují zákon, který fakticky ty věřitele, kteří nebudou ochotni se toho plánu účastnit dobrovolně, natlačí do těch ztrát nedobrovolně. Tím pádem Řecko fakticky vyhlásí určitý selektivní bankrot,“ vysvětluje Bureš.