Neměcko a Francie chtějí prosadit tvrdší sankce proti zadlužování

Jednání napjaté tak jako většina státních rozpočtů zemí EU čeká dnes v Bruselu jejich zástupce. Tématem jim totiž budou právě státní dluhy. Německo a Francie se pokusí prosadit soubor opatření, která by napříště zabránila jednotlivým členům Unie se zadlužovat.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

euromince | Foto: Evropská komise

Pro ty, kteří by hospodařili s vyšším než tříprocentním rozpočtových schodkem a nebo by měly příliš dlouho státní dluh vyšší 60 procent HDP, pak mají nachystané tresty. Mezi ně patří i dočasné pozastavení hlasovacích práv zadlužené země. A právě s tím kritici německo-francouzského plánu nesouhlasí.

Většina pozorovatelů se ale shoduje na tom, že se Německu nepodaří bič na rozpočtové hříšníky v současné podobě prosadit. Podle ekonoma Citibank Jaromíra Šindela jsou však zmíněná navrhovaná opatření daleko mírnější, než navrhuje například Evropská komise nebo ECB.

Přehrát

00:00 / 00:00

Francie a Německo hodlají prosadit soubor opatření proti zadlužování států Unie. Téma pro ekonoma Citibank Jaromíra Šindela.

„Navrhované změny nejsou tak drastické jako navrhují například výše zmíněné evropské instituce. Pokud by ale byla schválena, znamenala by určitý problém pro státy, které procházejí rozsáhlejší změnou sociální a rozpočtové politiky,“ uvedl Šindel pro Rádio Česko.

Otázkou je, do jaké míry se tak dá očekávat, že by na případné selhání evropských lídrů dohodnout se reagovaly trhy, respektive, zda by například euro výrazněji oslabilo.

„Pokud by se zástupci zúčastněných nedohodli, dalo by se očekávat, že se euro dostane pod výraznější tlak. Podobně jako řecké dluhopisy, které už pod tlakem jsou, a to zejména v souvislosti s neustálou obavou o osud řeckého hospodářství. EK proto logicky tlačí na to, aby měla větší dohled nad státními rozpočty jednotlivých států, což je ale obecně bráno se značnou nevolí,“ upřesnil Šindel.

Podle ekonoma Šindela je zpřísnění avizovaných opatření obecnou nutností. „Pokud by se státy na tvrdších opatřeních nedohodly, mohla by se opakovat takzvaná řecká krize a trhy by pojaly ke konání EU, potažmo eurozóny, značnou nedůvěru. Vysloveně negativní dopad by takový fakt znamenal pro více zadlužené státy,“ uzavřel ekonom Citibank.

Roman Chlupatý, Lukáš Vincourek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme