Německo a Francie se před summitem nejspíš opět dohodnou na kompromisu
Plány na záchranu eurozóny získávají před pátečním summitem v Bruselu stále konkrétnější obrysy. Některé rozpory mezi francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a německou kancléřkou Angelou Merkelovou ale přetrvávají i po jejich dnešní schůzce, které se zúčastnil i italský premiér Mario Monti. Zatímco Německo preferuje striktní kontrolu národních rozpočtů a výdajů, Francie trvá na větší suverenitě států.
„Co zůstane z Evropy, když euro zmizí? Co zůstane z Evropy, když její ekonomické srdce zanikne? Nic!" poznamenal přesto prezident Sarkozy.
Názory Německa a Francie se už tradičně liší, nakonec se je ale vždy podařilo před summitem sladit. Základem kompromisu ovšem nejspíš budou požadavky německé kancléřky – tedy přísnější kontrola nad hospodařením evropských států. Otázkou pak zůstává, do jaké míry se Francii podaří zabránit přesunu dalších pravomocí do Bruselu.
Ondřej Houska ze zahraniční redakce Radiožurnálu o postojích Německa a Francie
Už podle nedávno schválených pravidel by státy měly předkládat plány příjmů a výdajů Evropské komisi. Německo ale navíc požaduje, aby vznikla funkce superkomisaře pro hospodářské záležitosti.
Pokud by pak Komise došla k názoru, že některá z členských zemí chce příliš zvyšovat veřejné výdaje nebo platy ve státní sféře, což by nadměrně zvýšilo její deficit nebo ohrozilo konkurenceschopnost, mohla by si pomocí sankcí vynutit, aby stát své záměry přehodnotil.
To by samozřejmě znamenalo obrovský zásah do pravomocí členských zemí. Němci ovšem argumentují, že v měnové unii je podobný krok nezbytný, protože problémy jedné země mohou ohrozit situaci dalších.
Už nyní se sankce za porušení rozpočtových pravidel zpřísňují. Evropská komise totiž nedávno navrhla systém poloautomatických sankcí. Zatímco dříve tedy musela jejich uvalení odhlasovat většina členských států, dnes se musí většina zemí postavit na obranu země, které sankce hrozí.
Ekonomická nutnost versus demokracie
„Že by tady byl automatický systém, ze kterého by byla úplně vyloučena politika, to je ve společenství 17 nezávislých států těžko představitelné,“ myslí si Ondřej Houska ze zahraniční redakce Radiožurnálu.
Mezi evropskými špičkami také sílí obavy, že navrhované fiskální unii bude dominovat Německo. Mnohem větší překážkou prosazení těchto snah se ale zdají být samotní voliči – pro politiky v řadě zemí by pravděpodobně bylo těžké zásadní přesun pravomocí do Bruselu prosadit.
„Ekonomická nutnost, která za tímto názorem nepochybně je, se dost možná střetne s politikou a demokracií,“ dodává Houska.
Významný podíl na záchraně eura by měl mít podle německého deníku die Welt i Mezinárodní měnový fond. Ten by měl pomáhat oslabeným státům eurozóny z prostředků, které by mu půjčila Evropská centrální banka. Fond ale svou pomoc podmiňuje přísnými podmínkami a vyžaduje, aby země prováděly úspornou politiku.
