Německo by v čele MMF rádo vidělo Francouzku Lagardeovou
Rozhodnutí o nástupci Dominiqua Strauss-Kahna včele Mezinárodního měnového fondu (MMF) by mělo podle kancléřky Angely Merkelové padnout co nejdříve. Šéfka nejsilnější evropské ekonomiky veřejně žádného kandidáta nejmenovala. Je ale přesvědčená, že by jím měl být i vzhledem k současné krizi kolem eura opět Evropan.
Vzhledem k současné krizi kolem eura i skutečnosti, že Evropská unie je největším přispěvatelem, by měl podle Angely Merkelové včele Mezinárodního měnového fondu opět stanout Evropan.
Ředitel dijonské sekce pařížského Institutu politických věd Lukáš Macek ve Světě o deváté.
Vládní mluvčí listu Handelsblatt potvrdil, že Německo nehodlá prosazovat vlastního kandidáta. Tím se zvyšují šance francouzské ministryně financí Christiny Lagardové. Tu navíc pojí velmi dobré vztahy se spolkovým ministrem financí Wolfgangem Schäublem. Také podle německého tisku je francouzská politička respektovanou osobností. Její kandidaturu podpořil i italský premiér Silvio Berlusconi.
V případě, že by Lagardeová skutečně uspěla, bylo by to poprvé, kdy by žena stanula v čele Mezinárodního měnového fondu. „A i vzhledem k povaze aféry Strauss-Kahna by to, že na jeho místo přijde žena, mohlo velmi dobře zafungovat,“ poznamenal ředitel dijonské sekce pařížského Institutu politických věd Lukáš Macek.
Připomněl, že Lagardeová přišla do politiky z byznysu. „Pro Francii netypický příklad, protože stála v čele velké právnické firmy v USA. Vydobyla si respekt jako ministryně. Na druhou stranu není vnímána zas tak politicky, většina Francouzů ji vnímá jako expertku,“ podotkl Macek.
Problémem by ale mohly být pochybnosti, které existují ohledně jejího postupu v roli ministryně financí ve věci arbitráže, kterou Francie prohrála. Kvůli tomu je vystavena poměrně velkému tlaku ze strany opozice. „A to by jí mohlo samozřejmě zlomit vaz,“ uzvařel Macek.
Naopak rozvojové státy jako Čína, Turecko, Mexiko, Brazílie nebo Jihoafrická republika se ale vyslovily pro změnu způsobu výběru šéfa MMF. Jako o možném kompromisním kandidátovi pro rozvojové země se tak mluví například o tureckém ministrovi financí Kemalu Dervisovi. Dalších jmen je ale celá řada.
