Německo odmítá navýšení eurovalu, možná ale nakonec podlehne většině
Čtrnáct dní přes summitem v Kodani, kde by se měla určit konečná výše eurovalu, odhadují analytici, že Německo navýšení zřejmě odmítne. Původní plán počítal s až 940 miliardami eur, teď ale údajně hrozí varianta, že se výše měnit nebude a zůstane na dnešních 500 miliardách eur.
Ve sporu o navýšení nebo nenavýšení fondů proti sobě stojí Francie, podporována Mezinárodním měnovým fondem a dalšími státy eurozóny, a Německo, které se zatím staví ostře proti. Na další financování eurovalu už mu totiž docházejí peníze.
Zásadní názorový rozpor mezi Německem a Francií podle experta na mezinárodní politiku a hospodářství Petra Robejška spočívá v tom, že Němci už nemohou dále platit to, co politicky silnější Francie prosadí:
„Paříž je v přeneseném slova smyslu hlavním městem jižní Evropy. Francouzské banky jsou pořád velice silně angažované v dluhové krizi, více než ty německé. Zároveň jde samozřejmě o to, kdo bude dominovat budoucí evropskou politiku. Doposud to dělá Francie s pomocí své politické nadřazenosti, kterou Německo tolerovalo a platilo. Teď docházíme do situace, kdy to Německo odmítá, protože už nemůže platit. Francie chce ale zachovat to, co bylo doposud.“
O šancích navýšení eurovalu hovořil ve Světě o osmé expert na mezinárodní politiku a hospodářství Petr Robejšek
Může se ale stát, že nakonec převáží názor většiny a Bundestag navýšení schválí. „Zdá se mi neuvěřitelné, že by Angela Merkelová jednou neporušila své zaklínání a sliby a opravdu šla správným směrem. Nakonec si myslím, že všelijakými obezličkami, skryty a rafinovaným kašírováním se prosadí to, co chce většina, to znamená, že Německo bude víc platit,“ říká Robejšek.
Zároveň připouští, že vzhledem k výměnám vlád mohou mít dohody krátké trvání: „Smlouvy jsou vždycky jen na odvolání. Ať se podepíše cokoli, i když to jsou pakty na věky věků, když jde o peníze a existenci národů, příští vláda nebude moci cítit se vázána jakýmikoli dohodami.“
Podle agentur Reuters i Bloomberg lze očekávat, že se fond podaří navýšit alespoň lehce pod 700 miliard eur.
„To se může stát, ale je to opět jen dočasné řešení, jen záplatování, kupování času. Bude to mít trvání do příštího summitu a na něm se bude vyjednávat, jakým způsobem budeme financovat eurozónu, která není financovatelná.
Jakým způsobem se vyhneme dvěma zásadním problémům, a sice že některé státy eurozóny na eurozónu nemají a že finanční průmysl je příliš silný a je třeba radikálně zmenšit jeho možnosti a omezit jeho velikost,“ dodává Robejšek.
