Před dvěma lety Stade a nyní Obrigheim; jeho konečná sanace bude hotova v roce 2023 a přijde vládu na půl miliardy eur. Bavorský premiér Edmund Stoiber přitom tvrdí, že jaderná energetika stále nemá alternativu a poukazuje na to, že bez levné atomové energie by Bavorsko nebylo na současné ekonomické výši.

"Je to velká událost na cestě od jaderné energetiky," pochvaluje si předseda Zelených Wolfgang Bütikofer. "Těší mě zejména to, že jde o tuto elektrárnu v Bavorsku, tamní zelení o to dlouho usilovali, protože šlo o nejstarší atomovku v Německu!"

Rudo-zelená koalice se shodla na moratoriu po letech komplikovaných jednání v roce 2001. Prvním provozem, který byl v souladu se zákonem o postupné rezignaci na atomovou energii uzvařen, byla elektrárna Stade v roce 2003.

Obrigheim sloužil v Německu dlouhých 37 let. Pravděpodobnost nehody byla v tomto případě, podle odpůrců atomu skutečně vysoká! Pravicová opozice v případě svého volebního úspěchu napřesrok hodlá však zákon novelizovat a provoz zbývajících 17 elektráren prodloužit. Potvrzuje to i bavorská ministryně životního prostředí za CDU Tanja Gönner: "Američané prodloužili provoz svých atomových elektráren o 60 let, Švýcarsko o 50. A myslím, že je taková diskuse na místě i v Německu."

Ne nepodstatným problémem pro příznivce jaderné energetiky je fakt, že právě nynější ekologicky zaměřená vláda ještě nerozhodla o tom, kde bude konečné skladiště jaderného odpadu. Ten se totiž prozatím ukládá na skládce v Gorlebenu; kontaminace náchylného solného podloží odtud byla už dříve prokázána. Navíc skladiště leží v blízkosti Labe a v chráněné krajinné oblasti. Na druhou stranu možnost využití alternativních energetických zdrojů se stále uspokojivě nerozvíjí a zelení dokonce brojí už i proti větrné energii z větrných vrtulí.

Milan Kopp, David Šťáhlavský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít