Německo zvládlo solární boom díky lépe nastaveným pravidlům

Fotovoltaika, to je v posledních týdnech v Česku skoro sprosté slovo. Evidentně nezvládnutá regulace jinak perspektivního způsobu dobývání energie vrhla stín i na všechny další obnovitelné zdroje. Dalo se ale postupovat při nečekaném boomu jinak? Podle expertů třeba německý příklad ukazuje, že ano.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Home - Domy se solárními kolektory, městská čtvrť Vauban, Freiburg, Německo (47°58'N - 7°50'E)

Home - Domy se solárními kolektory, městská čtvrť Vauban, Freiburg, Německo (47°58'N - 7°50'E) | Foto: an Elzevir Films - Europacorp coproduction

Česká vláda včera schválila návrh nepodporovat velká solární pole, pouze panely na střechách. Omezení se ale dotkne až těch zařízení, která majitelé připojí do sítě v příštím roce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak se Německo vypořádalo s boomem solárních elektráren, vysvětlil ve Světě o desáté spolupracovník ČRo Jaroslav Šonka

I ti největší optimisté tak odhadují, že kvůli velkorysé podpoře elektráren na slunce se zvednou ceny elektřiny od příštího roku nejméně o pět procent.

Také v Německu se roztočil solární byznys do velkých otáček. Mechanismus dotací byl ale od začátku v roce 2000 nastavený jinak, připomněl německý spolupracovník Českého rozhlasu Jaroslav Šonka.

„Nová pravidla byla tehdy nastavena tak, aby na 20 let dala určitou stabilitu těm, kteří se novým oborem začínají zabývat. Možnost měnit ceny a přizpůsobovat je trhu je v zákonu daná, ceny se tak mohou snižovat, aniž by se celková podpora odvětví měnila,“ uvedl Šonka.

Záměrem spolkové vlády v oboru podle něj nebylo podporovat elektrárny jako takové, ale zejména rozvoj technologie. „Elektrárny, které se budují, současně potřebují producenty prvků. Německo chtělo získat v technologickém vývoji náskok a ten podle mých informací opravdu získalo,“ doplnil Šonka.

'S vaničkou nelze vylívat dítě'

Když začalo být jasné, že výrobní ceny klesají rychleji, než se předpokládalo, německé úřady zareagovaly postupným snižováním výkupních cen. V Česku tyto ceny určuje až doplňková vyhláška s tím, že každý rok může regulační úřad cenu snížit, ovšem maximálně o pět procent.

Řada českých politiků pak využila potíží se solárním byznysem jako důkazu, že podpora obnovitelných zdrojů obecně je zbytečná a drahá. V Německu podle Jaroslava Šonky takové názory ve větší míře nezaznívají.

„V takových věcech, které potřebují dlouhodobé plánování, nelze vylívat s vaničkou i dítě. I když se přizpůsobuje jeden aspekt, neznamená to, že všechny ostatní věci nemají smysl,“ podotkl Šonka.

Martin Hromádka, Tomáš Pavlíček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme