Německý institut navrhuje povinnost boháčů půjčit státu

Nápad zahladit finanční krizi úsporami nadprůměrně bohatých se v Evropě objevuje stále častěji. Po francouzském prezidentovi Francoisi Hollandovi, který chce zavéstl 75procentní milionářskou daň, pokračuje tah na bohaté v sousedním Německu. Stát by tam majetným sice peníze hned nevzal, ale museli by mu je půjčit. Navrhuje to Německý institut pro hospodářský výzkum (DIW).

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bankovky euro

Bankovky euro | Foto: European Commission Audiovisual service

„Je to jeden z mnoha, především populistických návrhů, jakým způsobem zabránit zhoršování veřejného mínění, které samozřejmě panuje ve většině evropských států. Ale nejen v Evropě, ale třeba i v USA. Výkřiky po tom, aby se zvýšily daně, nebo aby se potrestaly ti takzvaní profitéři z krize, jsou samozřejmě poměrně levným motivem. Ale ne řešením současné krize,“ říká Petr Havlík z Vídeňského institutu pro hospodářská srovnávání.

Každý, kdo vlastní více než čtvrt milionu eur, tedy zhruba 6,5 milionu korun, by podle návrhu německého institutu půjčil státu 10 procent svého majetku.

Přehrát

00:00 / 00:00

O návrhu německého institutu mluvil na Rádiu Česko Petr Havlík z Vídeňského institutu pro hospodářská srovnávání

Podle Havlíka by to vedlo k podobnému odlivu kapitálu, jako je tomu nyní ve Francii. Ostatně již teď má mnoho německých boháčů své účty ve Švýcarsku.

Týdeník Zeit položil stovce majetných Němců otázku, zda by státu finančně přispěli. Jedním z mála štědrých byl majitel zásilkové služby Michael Otto. Naopak bohatí ve Francii, napříkald herec Alain Delon nebo rocková hvězda Johnny Hallyday, už kvůli Hollandově milionářské dani ukázali vlasti záda.

Současné zadlužení Německa dosahuje 80 procent HDP. S nucenými půjčkami by údajně kleslo na 60 procent, což by Německo posunulo už do tolerance Maastrichtských kritérií.

„Podle mého názoru je to snaha s prohlubující se krizí uklidnit veřejnost. Z ekonomického hlediska to pravděpodobně k vyřešení současné dluhové krize nepřispěje,“ dodává Havlík, podle kterého je zadlužení Německa ještě relativně nízké v porovnání s jinými státy eurozóny, například Itálií.

Markéta Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme