Německý ministr financí o novodobé chudobě i oživení ekonomiky
Nejsilnější evropská ekonomika hlásí letos po několika nepřesvědčivých letech znovu slibné údaje. Hospodářský růst by v Německu měl překročit 1 a půl procenta. Rozpočtový schodek se pak našemu největšímu hospodářskému partnerovi podaří nepochybně stlačit pod magická tři procenta, jak stanovují maastrichtská kritéria.
I o tom byla řeč v rozhovoru německého ministra financí Peera Steinbrücka pro Český rozhlas a další zahraniční média. Náš berlínský zpravodaj Jiří Hošek ale začne jiným tématem, které teď hýbe Německem.
Naše západní sousedy vyplašila studie, která ukázala, že se šest a půl miliónu Němců potýká s novodobou chudobou. V této "škatulce", kterou šéf sociálních demokratů Kurt Beck nazval "spodní vrstvou", zdaleka nejsou jen lidé bez práce. Hlavně jim chybí naděje na zlepšení jejich postavení.
"Potýkáme se tu s něčím, co trápí i další země, to není jen specificky německý problém. Mluvíme tu zčásti o lidech, kteří jsou druhou, třetí generací příjemců sociálních dávek. Mají obrovské potíže s dokončením vzdělání a tím pádem potom i na pracovním trhu. Žijí v jakémsi svébytném světě. Je to problém jejich integrace. Je to jiný integrační problém, než mají imigranti. Tito lidé se cítí být neuznaní společností, odpojení i ponížení," říká Peer Steinbrück.
Někdejší ministerský předseda Severního-Porýní Vestfálska popírá, že by za tento stav mohl výlučně Gerhard Schröder a jeho rudo-zelená vláda. Stejně tak sociálně demokratický ministr kategoricky odmítá, že by na pomoc sociálně slabým plynulo málo peněz.
"Promiňte, ale 70 centů z každého eura vybraného na daních jde na sociální výdaje. Viděli jste něco takového v nějaké jiné západoevropské zemi? Máte pocit, že Německo podceňuje sociální oblast? Měli bychom se snad ve srovnání s evropskými zeměmi stydět?! Když to slyším, tak trochu ztrácím zábrany..."
Peer Steinbrück ale poslední dobou může spíš rozdávat úsměvy než se rozčilovat. Německá ekonomika totiž po šesti hubených letech začíná šlapat na plné obrátky. Její růst by mohl dokonce úspěšně zaútočit na hranici dvou procent. Podobně optimistické je to i se schodkem veřejných rozpočtů.
"Na začátku roku jsme schodek odhadovali na 3,1 procenta HDP. Teď v září jsme ale do Bruselu nahlásili údaj 2,6. Spousta lidí mi gratulovala, že jsme se pod maastrichtská tři procenta dostali už v letošním roce. Leccos navíc nasvědčuje tomu, že to nakonec letos bude ještě méně, než zmiňovaných 2,6."
Vrásky na čele ale šéfovi resortu financí dělají třeba úroky, které ze státního rozpočtu letos odčerpají 40 miliard eur. Taky hospodaření některých spolkových zemí má daleko k ideálnímu stavu. Suverénně nejhůř je na tom hlavní město Berlín, jehož dluhy se vyšplhaly na 60 miliard eur. Metropole tvrdí, že je vlastními silami není schopná splácet. Berlín se teď s odvoláním na článek 107 německé ústavy domáhá finanční pomoci státu. V případu má svůj verdikt už zítra oznámit Ústavní soud. Peer Steinbrück si myslí, že situace Berlína není tak zoufalá a že by si mělo hlavní město pomoci v rámci vlastních kompetencí.
"V průběhu projednávání této kauzy jsme jako spolková vláda přednesli argumenty pro zamítnutí berlínské stížnosti. Pokud se tak stane, má Berlín problém. Když dá Ústavní soud metropoli za pravdu, pak má problém celé Německo. Taky si všimněte už předem nervozity mezi premiéry jednotlivých spolkových zemí. Pak je tu ale ještě možnost, že soud stížnost zamítne, ale s podmínkami. Ty by potom stát musel povinně splnit, jakožto zadání ze strany Ústavního soudu," připomíná Peer Steinbrück.
