Německý přístup spíš najde v eurozóně podporu, myslí si de Villepin
Evropské vlády se na dnešním mimořádném summitu pokusí dohodnout na formě pomoci zadluženým státům a bankám, které kvůli nim mají potíže. Německo se brání možnosti, že by měl záchranný fond eurozóny bankovní licenci a mohl si půjčovat od Evropské centrální banky. Francie se naopak snaží záchranný fond posílit.
„Německý přístup myslím najde v eurozóně podporu. Náš, francouzský návrh, je odvážnější a měl by dlouhodobější platnost. Změnil by způsob fungování Evropské centrální banky na způsob Mezinárodního měnového fondu. První etapou ale musí být uvolnění většího objemu garancí do fondu a zvýšení záruk centrální banky,“ domnívá se v rozhovoru pro Rádio Česko kandidát na francouzského prezidenta a bývalý premiér Dominique de Villepin.
Další povinností eurozóny je podle de Villepina odepsat 30 až 60 % řeckého dluhu, aby země nevykrvácela a ochromené banky nebrzdily ekonomický růst. Jde prý především o to, aby eurozóna neztratila konkurenceschopnost.
„Je třeba vytvořit vyvážený systém pomoci, který dokáže citlivě reagovat na vznikající rizika a na spekulace, které se od nich odvíjejí. Zároveň to musí být model přijatelný pro země eurozóny i pro Evropskou centrální banku,“ vysvětluje de Villepin, proč mu záměr umožnit zadluženým zemím půjčky od Evropské centrální banky nepřijde přehnaně nebezpečný.
Podle něj je potřeba přijímat odpovědná a razantní rozhodnutí a dokázat o nich přesvědčit Německo.
Kvůli řeckým dluhům je ohrožena také francouzsko-belgická banka Dexia. Podle de Villepina je nutné provést rekapitalizaci bank, tedy navýšit jejich kapitál, aby se nedostaly do mínusu.
„Francouzské banky mají rizikové úvěry ve výši více než 40 milionů eur. Proto musí růst garance ve fondu. Jde o to přimět banky, aby pomohly dlužníkům. Pokud by ale kvůli tomu omezily půjčky, zbrzdí to celou ekonomiku,“ říká.
Sbližování evropských ekonomik
Vůdčí roli v tomto procesu by podle něj měly hrát právě Francie a Německo a motivovat tak další země, de Villepin proto zastává větší harmonizaci fiskálních politik členských zemí eurozóny.
Veřejné mínění se ovšem výraznějšímu sjednocení evropských ekonomik brání. „Existuje propastný rozdíl mezi postoji vlád, které si přejí sbližování ekonomik a názorem veřejnosti, která ho nechce, protože nevidí hned výsledky takového postupu,“ myslí si de Villepin.
Dodává, že je přesto potřeba odolat tlakům populismu a protekcionismu, které znamenají vyšší nezaměstnanost, menší export a evropskou uzavřenost.
Svou kandidaturou na prezidenta chce de Villepin především nabídnout Francouzům alternativu:
„V posledních čtyřech letech jsme dělali politiku podobnou té, kterou nabízejí socialisté a která jakoby krizi přehlížela. Jediným řešením je podle mě vláda národní jednoty. Nezapomeňte, že jsme uprostřed ekonomické a finanční války, kterou nemůže řešit sama ani pravice, ani levice.“
Francie by si podle de Villepina měla najít v Evropě více spojenců. Vadí mu také, že Evropa je příliš rozhádaná: „Je potřeba nehledat jen řešení pro jednotlivé země. Potřebujeme řešení pro Evropu jako celek.“
