Německý řetězec začal prodávat prošlé potraviny. Bojuje proti nadměrnému plýtvání
Poškozené obaly nebo třeba jídlo s končící minimální dobou trvanlivosti. Obchod s takovými potravinami, které by skončily jako odpad, se začátkem února otevřel v německém Kolíně nad Rýnem. Je první svého druhu u našeho západního souseda a třetí v Evropské unii. Navíc potraviny nemají pevnou cenu a zákazníci tak platí podle svého rozmyslu. Hlavním důvodem konceptu prodeje jídla s končící dobou trvanlivosti je zamezit plýtvání potravinami. Proti nadměrnému vyhazování jídla bojuje i české ministerstvo zemědělství.
Jídlo by mělo skončit v žaludku, ne v odpadkovém koši! Právě takového hesla se snaží držet i největší potravinářské řetězce v Česku. Třeba Tesco už přes tři roky spolupracuje s Federací potravinových bank. Celkem už darovalo přes 500 tun jídla.
První německý potravinářský řetězec The Good Food začal prodávat potraviny, které by skončily v odpadkových koších. Bojuje tak proti nadměrnému plýtvání potravinami. Jak chce Česko omezit vyhazování jídla? Řekneme
„V praxi to probíhá tak, že proškolení zaměstnanci třídí každý den potraviny na obchodě a potraviny s blížícím se koncem data minimální trvanlivosti umístí zvlášť a jsou předány zaměstnancům potravinových bank, kteří je pak distribuují partnerským organizacím nebo konkrétním lidem v nouzi. Pravidelně pak zajede dodávka až k obchodu, zboží si převezme a dodává těm, kteří to potřebují,“ popisuje mluvčí řetězce Václav Koukolíček.
Podobně postupuje třeba i řetězec Albert. Jen loni tak do regálů potravinových bank putovalo jídlo v celkové hodnotě víc než pět milionů korun.
V Jablonci prodali 1,9 tuny kuřat z Polska nakažených salmonelou. Lidé je mohou mít v mrazáku
Číst článek
„Jedná se hlavně o trvanlivé potraviny s minimálním datem spotřeby, pokud se bavíme o čerstvých potravinách, ty se snažíme doprodávat ve slevách, potom máme navázanou spolupráci se zoologickými zahradami a čerstvé potraviny darujeme jim. Podíl neprodaných potravin je na hranici jednotek procent,“ říká mluvčí řetězce Jiří Mareček.
Z neprodaných potravin mají ale užitek i farmáři. Obchodní řetězec je totiž ve speciálních kompostérech zpracuje a daruje zemědělcům jako hnojivo. O potraviny krátce po doporučeném datu spotřeby nebo těsně před ním je velký zájem ale i mezi Čechy. Hlavně v řetězcích Levných potravin. Jídlo je tu totiž zlevněné o 20 až 90 procent. Nakupovat tam nechodí jen lidé ve finanční nouzi.
„Hodně kupují ty uzeniny, a vlastně celý ten koloniál co je tady. Hodně stálých zákazníků. Starší i mladší,“ říká provozní obchodu Jiří Fikejs.
Pro levné uzeniny pravidelně do sítě prodejen míří třeba třiatřicetiletý Pavel. „Kilo tady je za 50, tam je za 160. Samozřejmě ale musíte nakupovat tak abyste to rychle spotřebovali, nejlépe do druhého dne.“
Mezi stálé zákazníky už čtyři roky patří třeba i 65 letý pan Garol. „Limonády tady mají levný. Třeba bageta, která stojí 30 korun tak tady jí mají za 9,90. Když to není dlouho prošlý, tak to koupím. Čtrnáct dní nebo měsíc to vůbec nevadí.“
V Jablonci prodali 1,9 tuny kuřat z Polska nakažených salmonelou. Lidé je mohou mít v mrazáku
Číst článek
Omezit plýtvání potravinami se snaží i Ministerstvo zemědělství. Třeba loni darovalo 30 milionů korun na rekonstrukci potravinových skladů, jejich provoz a platy zaměstnanců. Resort navíc sestavil seznam skoro šest desítek neziskových organizací, kam můžou obchodníci darovat jídlo.
„Jsou to primárně zájemci z řad charitativních organizací, máme tam i hospice, máme tam i potravinové banky. Jsou to všechno prověřené organizace, které fungují na krajské a okresní bázi a které mají zkušenosti s rozdělováním potravin,“ říká ředitel potravinářského odboru Ministerstva zemědělství, Jindřich Fialka.
Podobný koncept poškozených potravin nebo krátce před datem spotřeby se osvědčil třeba i v Dánsku. Supermarket WeFood si jen za tři dny získal přes 24 tisíc fanoušků na Facebooku. Ve Francii zase existují tzv. take-out kontejnery, do kterých umisťují restaurace a supermarkety potraviny, které jsou po exspiraci. Z těchto kontejnerů si pak mohou obyvatelé vzít jakékoliv jídlo.
Podle odhadů Evropské komise se každoročně vyplýtvá 90 milionů tun potravin, tedy asi 173 kilo na osobu.
