Neobvyklý úvěr, ztížený přístup k financím. Jaké jsou možné potíže čínské firmy CEFC?
Firma CEFC China Energy, která v Česku proinvestovala podle svých odhadů 40 miliard korun, má dle různých zdrojů potíže. Její vedení dle listu South China Morning Post převzala investiční agentura Kuo-Šeng Group, která spadá pod vládu v Šanghaji. Podle listu byl v únoru zatčen šéf CEFC Jie Ťien-ming, který je poradcem prezidenta Zemana. Důvodem má být podezření z hospodářské kriminality. Firma CEFC prohlásila, že články se nezakládají na faktech.
Co by to znamenalo, pokud se potvrdí informace médií o převzetí CEFC China Energy státní agenturou?
Státní agentura Kuo-šeng se zabývá hlavně investicemi a správnou státního majetku. Dá se čekat, že by mohla část méně významných investic převzaté firmy rozprodávat, aby umořila její případné dluhy. Jak totiž připomíná hongkongský list South China Morning Post, čínská vláda se od dubna loňského roku intenzivně zajímá právě o silně zadlužené soukromé podniky a jejich zahraniční investice.
Podle sinologa Martina Hály je na druhou stranu samotné přebírání soukromých firem státem v Číně fakticky nový fenomén a není moc jasné, co od toho čekat. Před CEFC už vláda převzala pojišťovnu Anbang Insurance Group, která měla také rozsáhlé investice v zahraničí financované převážně na dluh. Investovat měla hlavně v USA. Pojišťovna patřila podle čínských médií k největším v zemi a její šéf Wu Siao-chuej byl zatčen loni v červnu.
Vedení a provoz čínské skupiny CEFC převzal stát, píšou média. Firma tvrdí, že o tom neví
Číst článek
Co na převzetí firmy a vyšetřování Jie Ťien-minga říká CEFC a Pražský hrad?
Šéf evropské odnože firmy CEFC Jaroslav Tvrdík zveřejnil na svém twitterovém účtu fotku, na níž je prezident CEFC China a zároveň předseda dozorčí rady fotbalové Slavie Chan Chauto „ve své kanceláři“. Tvrdík k tomu napsal, že ho Chauto požádal o předání pozdravu klubu a jeho fanouškům. „Rád činím. Sedí ve své kanceláři a řídí svoji firmu,“ napsal.
Tvrdík dále sdílel oficiální stanovisko CEFC, že šanghajská Kuo-Šeng Group je respektovaná a prestižní čínská firma a pro CEFC China by bylo vždy ctí s ní obchodně spolupracovat. „Můžeme však kategoricky vyloučit, že by tato společnost převzala kontrolu nad společnostmi CEFC China,“ uvedla firma.
CEFC odmítla i informace listu South China Morning Post o únorovém zatčení Jie Ťien-minga. „Zaznamenali jsme ten nezodpovědný článek. Slavnostně zde prohlašujeme: nezakládá se na faktech,“ citovala prohlášení firmy agentura AFP. CEFC zároveň dodala, že informace o svém vyšetřování sám Jie nepotvrdil.
Informace k situaci si vyžádal také Pražský hrad, a to od velvyslankyně Číny u nás. „Mohu potvrdit, že paní Ma Kche-čching spekulace o zatčení čestného poradce pana prezidenta pro ekonomickou spolupráci s Čínou nepotvrdila. Obě strany dále jednaly i o prioritách česko-čínské spolupráce,“ komentoval schůzku kancléř prezidenta Vratislav Mynář.
Co konkrétně za údajným vyšetřováním Jie Ťien-minga podle čínských médií stojí?
Podle zdroje agentury Reuters byl předvolán k výslechu kvůli ekonomické kriminalitě neboli podezření z finančních podvodů. Podle některých dalších zdrojů médií by se mohlo jednat o nadhodnocování majetku firmy, na které pak společnost čerpala od čínských bank úvěry.
Nejde o první aféru kolem CEFC. O firmě psala nedávno zahraniční média i kvůli korupci v Africe. O co šlo?
Loni v listopadu psal deník Financial Times a další světová média, že v USA byl zatčen a obviněn z korupce bývalý hongkongský ministr vnitra Patrik Ho a také exministr zahraničí Senegalu Cheikh Gadio.
Našeho šéfa nevyšetřují, ohradila se čínská skupina CEFC. Jie Ťien-ming patří do týmu Zemanových poradců
Číst článek
Ho údajně pracoval pro neziskovou organizaci financovanou právě CEFC. Podle obvinění Američanů je Ho podezřelý, že za pomoci Gadia uplácel prezidenta Čadu kvůli exkluzivnímu přístupu k těžebním právům na ropu v této africké zemi. Prokuratura Patricka Ho viní i z uplácení ugandského ministra zahraničí a nabízení darů ugandským politikům za vytvoření společných firem.
Financial Times napsal, že podle prokurátora měl jednat Patrik Ho ve prospěch soukromé čínské energetické společnosti. Sám deník ji pak identifikoval jako CEFC. Firma však striktně odmítla, že by se jí korupční případ týkal. Podle jejího oficiálního stanoviska nemá nezisková organizace žádné obchodní pověření ani obchodní vztah s CEFC.
Může být tato aféra v pozadí současného dění kolem CEFC?
Podle sinologa Martina Hály je to pravděpodobné. „Obvinění z korupce v afrických státech může mít citlivé právní dopady pro celou společnost. Může se to odrazit i na schopnosti společnosti čerpat úvěry v zahraničí,“ upozornil.
Podle něj aféra navíc vrhla špatné světlo na klíčový ekonomický projekt prezidenta Číny Si Ťin-pchinga zvaný Pás a stezka neboli nová Hedvábná stezka. Jde o stamiliardové investice Číny do infrastruktury v zahraničí a právě CEFC se v této oblasti snažila projekt propagovat. To tedy mohlo změnit vztah prezidenta k Jie Ťien-mingovi.
Ví se, jak velké dluhy tedy skupina CEFC jako taková má a jak na tom finančně je?
O finanční kondici CEFC informoval loni v prosinci Bloomberg Businessweek v článku, který nazval „CEFC na tenkém ledě“. Skupina má totiž v přepočtu zhruba 400 miliard korun dluhů, přičemž tři čtvrtiny z nich jsou údajně krátkodobé. Tedy splatné v příštích několika letech. Jen úroky z těchto dluhů, které musí firma platit, pak ukusují celou třetinu všech hrubých příjmů firmy. Kromě toho, že je tak velký objem půjček riskantní, je navíc u soukromé společnosti, za jakou se CEFC prohlašuje, dost neobvyklý. „Úvěr čerpá především od čínských 'policy banks', hlavně od Čínské rozvojové banky, která obvykle půjčuje miliardové sumy pouze státním firmám,“ upozorňuje sinolog Hála. Sám Jie Ťien-ming loni na podzim také řekl, že kvůli velkým investicím by se firma mohla dostat z „báječného“ léta do „drsné zimy“, pokud nebude dost opatrná.
Radiožurnál ve středu přinesl informaci o desetimiliardové půjčce, kterou si CEFC vzala od JT banky, v níž má desetinový podíl. Společnost ji zaručila svým majetkem v dvojnásobné výši oproti úvěru. Podle Jaroslava Tvrdíka jde o zcela běžnou věc. Může jít ale také o signál, že má skupina problém se sháněním financí?
Tvrdík vysvětloval, že má CEFC v Česku nezadlužený majetek za zhruba 40 miliard a nyní si vzala na čtvrtinu první půjčku a je tak podle něj vše v pořádku. Je ale velmi zavádějící, že by veškerý majetek, který tu má CEFC, byl nezadlužený. Skupina CEFC pochopitelně například přebírá kupované společnosti i s dluhy (např. při koupi pražského centra Florentinum tvořilo převzetí dluhu více než polovinu z kupní ceny 7,6 miliardy korun), navíc ji financují úvěry čínské banky.
Proč v Číně zadrželi šéfa CEFC Jie Ťien-minga? Čachry s byznysem a falšování půjček, píše Caixin
Číst článek
Aféra v Číně, která vyšla na povrch ve čtvrtek, tak může dokreslovat ztížený přístup k financím v mateřské zemi či na mezinárodním poli. Co by teoreticky také mohlo mít dopad na schopnost získat další úvěry v Číně, je loňský dokument státní rady, kterým čínská vláda omezila zahraniční investice do nemovitostí, hotelů, zábavy, sportovních klubů. Tedy přesně to, co u nás CEFC vlastní. Zatím ale nejsou informace, že by se toto skupiny dotklo.
Sama CEFC spojila půjčku od JT banky s dokončení nákupu balíku akcií v ruském polostátním kolosu Rosněfť. Potřebovala tedy peníze právě na to?
Podpis smluv o koupi 14 procent Rosněfti za obří sumu 9,1 miliardy dolarů, tedy téměř 200 miliard korun, se odehrál už loni na podzim. Dokončení transakce opravdu mělo být do konce února, kdy měla firma složit veškerou částku. Do toho tedy půjčka od JT zapadá. Jde ale jednak o zlomek celkové ceny a jednak je divné, že by na takovou věc, jako je Rosněfť, neuvolnily peníze čínské banky. Obchod se totiž podepisoval za účasti prezidentů obou zemí, tedy Ruska a Číny a součástí jsou i obchodní smlouvy na dovoz ropy do Číny. Na druhou stranu, pokud by se potvrdily informace o převzetí CEFC státní agenturou, pak by půjčky od státních bank mohly být třeba uvolněny.
Pokud se problémy CEFC potvrdí, jaký dopad to může mít na investice u nás?
Zřejmě by přišly na řadu prodeje majetku. To co má firma v Česku, nejsou z pohledu Číny strategická aktiva, možná s výjimkou JT banky. Otázka také je, jak by si vláda vyhodnotila podíl v TV Barrandov, kde má pravidelné rozhovory prezident Miloš Zeman. CEFC sice už loni na podzim oznámila, že svůj podíl vrací majoritnímu vlastníkovi Jaromíru Soukupovi, doposud k tomu ale nedošlo. V konsorciu se skupinou Penta se také čínská firma údajně jako exkluzivní zájemce uchází o koupi americké společnosti CME, která vlastní u nás TV Nova. Další postup nyní také není jasný. Kromě televizí, přes něž může uplatňovat vliv, ale pro Čínu mají nepochybně mnohem větší význam investice CEFC v energetice. Během posledních let firma zainvestovala či uzavřela smlouvy v Kazachstánu, Kataru, Rusku, Čadu, Angole či Abú Dhabí, k tomu vlastní tisíce benzinových pump v Evropě a obří zásobníky ropy ve Španělsku a Francii.
