Eurostat: Rozdíl mezi nejbohatějšími a nejchudšími je v Česku nejnižší mezi zeměmi EU
V Česku je podle zjištění Eurostatu nejmenší nerovnost příjmů z celé Evropské unie. Srovnání se zaměřilo na pětinu nejbohatších a pětinu nejchudších lidí v zemi. V Česku bere zmíněná skupina nejbohatších zhruba 3,5krát víc než ti nejchudší. V EU je rozdíl mezi bohatými a chudými pětinásobný, v Bulharsku jde dokonce o osminásobek.
Důvodů, proč jsou příjmy tak vyrovnané, je několik. Jedním z nich je historické dědictví z doby komunismu, kdy v nesvobodném prostředí byly příjmy lidí omezené a deformované. To by ovšem nestačilo pro první místo v žebříčku, protože komunistickou zkušenost mají i jiné země.
„Jedním z důvodů, proč je u nás tak nízká příjmová nerovnost, je i relativně povedená transformace české ekonomiky. Pokud se podíváme na opačný konec žebříčku, vidíme některé země východního bloku, kde transformace ekonomiky po konci komunismu byla mnohem divočejší než u nás,“ přidává Marek Dřímal, ekonom Komerční banky.
Ženy dorovnaly loňský plat mužů. Rozdíl v odměnách za práci v Česku patří k nejvyšším v EU
Číst článek
V Česku se podle něj podařilo poměrně dobře přejít na kapitalismus a uchovat pracovní místa, což pomohlo udržet i nízkou nerovnost příjmů.
Přerozdělování peněz
Další příčinou je štědrý sociální systém a poměrně vysoké zdanění práce, upozorňuje Dřímal. To umožňuje přerozdělit peníze od lidí s vysokými příjmy mezi lidi s horšími příjmy. Na druhou stranu zmíněná čísla situaci trochu zkreslují.
„Pracují s poměrem 20 procent nejbohatších a 20 procent nejchudších lidí ve společnosti a ten zbytek prakticky nereflektují a podle jiných ukazatelů si Česko stojí hůř než některé nám blízké ekonomiky, jako například Slovensko nebo Slovinsko,“ říká hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš.
Například z pohledu takzvaného Giniho koeficientu, který v případě příjmů opět sleduje Eurostat a který má hodnoty od nuly do sta (přitom nula znamená maximální rovnost příjmů), mělo Česko v roce 2001 i 2016 číslo zhruba stejné - 25. Například v Německu se ale číslo vyšplhalo téměř na 30 bodů.
