Eurostat: Rozdíl mezi nejbohatějšími a nejchudšími je v Česku nejnižší mezi zeměmi EU

V Česku je podle zjištění Eurostatu nejmenší nerovnost příjmů z celé Evropské unie. Srovnání se zaměřilo na pětinu nejbohatších a pětinu nejchudších lidí v zemi. V Česku bere zmíněná skupina nejbohatších zhruba 3,5krát víc než ti nejchudší. V EU je rozdíl mezi bohatými a chudými pětinásobný, v Bulharsku jde dokonce o osminásobek.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Peníze. Ilustrační foto. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Důvodů, proč jsou příjmy tak vyrovnané, je několik. Jedním z nich je historické dědictví z doby komunismu, kdy v nesvobodném prostředí byly příjmy lidí omezené a deformované. To by ovšem nestačilo pro první místo v žebříčku, protože komunistickou zkušenost mají i jiné země.

„Jedním z důvodů, proč je u nás tak nízká příjmová nerovnost, je i relativně povedená transformace české ekonomiky. Pokud se podíváme na opačný konec žebříčku, vidíme některé země východního bloku, kde transformace ekonomiky po konci komunismu byla mnohem divočejší než u nás,“ přidává Marek Dřímal, ekonom Komerční banky.

Ženy dorovnaly loňský plat mužů. Rozdíl v odměnách za práci v Česku patří k nejvyšším v EU

Číst článek

V Česku se podle něj podařilo poměrně dobře přejít na kapitalismus a uchovat pracovní místa, což pomohlo udržet i nízkou nerovnost příjmů.

Přerozdělování peněz

Další příčinou je štědrý sociální systém a poměrně vysoké zdanění práce, upozorňuje Dřímal. To umožňuje přerozdělit peníze od lidí s vysokými příjmy mezi lidi s horšími příjmy. Na druhou stranu zmíněná čísla situaci trochu zkreslují.

„Pracují s poměrem 20 procent nejbohatších a 20 procent nejchudších lidí ve společnosti a ten zbytek prakticky nereflektují a podle jiných ukazatelů si Česko stojí hůř než některé nám blízké ekonomiky, jako například Slovensko nebo Slovinsko,“ říká hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš.

Například z pohledu takzvaného Giniho koeficientu, který v případě příjmů opět sleduje Eurostat a který má hodnoty od nuly do sta (přitom nula znamená maximální rovnost příjmů), mělo Česko v roce 2001 i 2016 číslo zhruba stejné - 25. Například v Německu se ale číslo vyšplhalo téměř na 30 bodů.

Ondřej Luštinec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme