Máme válečnou ekonomiku, nejsilnější dopady přijdou na podzim, myslí si ekonomka Nerudová
Dopady současné situace postihnou hlavně nízkopříjmové skupiny a část střední třídy. Pocítit bychom je měli na podzim tohoto roku. Jaké konkrétní kroky by měla vláda podniknout a ke komu by měla pomoc směřovat? Hostem Dvaceti minut radiožurnálu byla bývalá rektorka Mendelovy univerzity, profesorka Danuše Nerudová.
Ve svém komentáři pro deník E15 v tomto týdnu jste mimo jiné napsala, že si máme přiznat, že nás čekají těžké časy a že prvním nezbytným krokem je přestat lakovat věci na růžovo. Kdo podle vás lakuje věci na růžovo?
Domnívám se, že je skutečně potřeba si sundat růžové brýle a říci, že v tuto chvíli máme něco jako válečnou ekonomiku. To znamená, že všem klesne životní úroveň a že mezi námi budou lidé, kterým životní úroveň klesne více než ostatním. To je seriózní problém a už dneska se musíme začít připravovat na to, že těmto lidem bude muset být adresována silná sociální pomoc.
Co je stagflace a jak nás může ohrozit? Pomohou plošná opatření, nebo je třeba adresovat pomoc cíleně? Kdy pocítíme dopady? Tomáš Pancíř se ptal ekonomky a bývalé rektorky brněnské Mendelovy univerzity prof. Danuše Nerudové
Na vaše slova jsem si vzpomněl, když jsem četl na Aktuálně.cz rozhovor s panem premiérem. Petr Fiala v něm mimo jiné říká, že všichni trochu zchudneme. Podepsala byste tuto formulaci? Souhlasíte s tím, že všichni trochu zchudneme? Nebo když je tam to slovo trochu, tak je to pořád ještě trochu nalakované na růžovo?
Je to trochu nalakované na růžovo, protože všichni nezchudneme stejně. A budou samozřejmě někteří, kteří v této krizi nezchudnou. Nejvíce v této krizi, bohužel, zchudnou lidé s nižšími příjmy, protože u nich tvoří výdaje na bydlení a potraviny 30 procent výdajů. To jsou položky, které v tuto chvíli táhnou inflaci v rámci spotřebitelského koše.
Říkáte, že nejhůř to dopadne na nízkopříjmové. Můžeme dát rovnítko mezi nízkopříjmové a důchodce, samoživitele a samoživitelky?
Na prvním místě bych řekla samoživitelé a samoživitelky. Na druhém místě bych řekla důchodce a na třetím místě i část střední třídy, která bohužel patří do té třetiny domácností, jimž se sníží životní úroveň výrazným způsobem.
Proč samoživitelé a samoživitelky na prvním místě? Protože v tuto chvíli bohužel neexistuje vestavěný automatický mechanismus, který by valorizoval sociální dávky o inflaci tak, jak je tomu v případě důchodu, kde je automatický valorizační systém každý rok. Plus k tomu ještě připočtěme systém mimořádné valorizace, který je nastaven správně, což způsobí to, že letos, zřejmě na konci roku, dojde ke třetí valorizaci.
V lednu byla řádná, teď k červnu bude mimořádná a inflace nám poroste takovým způsobem, že ještě zřejmě v listopadu a v prosinci bude druhá mimořádná valorizace. Srovnáme-li to s tím, že se sociální dávky každoročně nevalorizují – a jsem velmi ráda za ten první krok, který učinil pan ministr Jurečka –, s tím, že se zvýšilo životní a existenční minimum. To je ta indexace o inflaci.
Z mého pohledu to ale mělo být výrazně víc než 10 procent, protože když si sečtu inflaci za poslední dva roky plus tři letošní měsíce, tak rozhodně ten součet není 10 procent. Proto říkám samoživitelé a samoživitelky na prvním místě.
Pomohl by důchodcům jednorázový příspěvek, který navrhoval Andrej Babiš? Existuje důvod k zastropování cen nafty a benzínu? Jak může Česká národní banka bojovat s inflací? Poslechněte si celý rozhovor Tomáš Pancíře s ekonomkou Danuší Nerudovou.
