NERV: Daňová soustava brzdí konkurenceschopnost Česka

Daňová soustava brzdí konkurenceschopnost České republiky. To je závěr studie Národní ekonomické rady vlády. Podle ní by mělo dojít k výrazným reformám, které pomohou České republice na trhu se zbožím a službami a také na trhu práce.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Daňové přiznání

Daňové přiznání | Foto: Tomáš Adamec

Národní ekonomická rada vlády došla k závěru, že česká daňová soustava není optimální. Tak jak jsou dnes daně nastavené, tak výrazně nepodporují ani trh práce, ani trh se zbožím a službami. U trhu se zbožím a službami NERV zdůrazňuje, že je Česko velmi závislé na exportu, který je křehký.

Česko neprodukuje ani celé produkty, ale pouze dílčí části. A ani výrobu těchto částí se nedaří spojit s vědeckým výzkumem nebo s designem. Podle prezidenta komory daňových poradců Jiřího Nekováře ale není vše jen špatné:

Přehrát

00:00 / 00:00

NERV - daně.mp3

„Daňová soustava podporuje konkurenceschopnost například v oblasti výzkumu a vývoje, kdy odečitatelná položka nákladů na výzkum a vývoj ve výši sto procent těchto nákladů je určitě významná. Na druhé straně jsme opět u vysoké ceny práce. Čili je to otázka nastavení odvodů z mezd, což by mohlo pomoci k tomu, abychom zkonsolidovali celý systém státního rozpočtu týkajícího se sociálního pojištění.“

„Vysoká sazba sociálního a zdravotního pojištění velmi prodražuje najímání zaměstnanců a proto jsou zaměstnavatelé nuceni vyhledávat nelegální nebo pololegální formy zaměstnávání lidí. Velká část lidí pracuje na černo, aniž by odváděli jakékoliv odvody,“ říká Jiří Halbrštát ze společnosti Manpower Česká republika.

Z nových členských zemí Evropské unie mělo vyšší daňové zatížení pouze Maďarsko a Slovinsko. NERV ale zároveň připouští, že výše daní není tím hlavním problémem. Tím je spíše struktura daní a systém jejich vybírání.

Tato otázka stojí také na institucích, kam se počítá i legislativa, která je podle NERVu v naprosto kritickém stavu a je nutné tuto složku reformovat a zefektivňovat.

„Česká republika má nerovnovážnou daňovou strukturu, má poměrně nízké zdanění v případě daně z nemovitostí i poměrně nízké zdanění příjmů fyzických osob. Na straně druhé má bez jakýchkoliv úlev velmi vysoké sazby sociálního a zdravotního pojištění, které do určité míry představují deformaci na trhu práce,“ dodává Zámečník, podle kterého by měla být zrušena například superhrubá mzda, která je v reálu vyšší než 15 procent.

Trh práce v souvislosti s daněmi

NERV doporučuje zvýšit poptávku po pracovní síle a více se zaměřit na nízkokvalifikované pozice. Právě ty by totiž z pohledu konkurenceschopnosti mohly být do budoucna ohroženy. Miroslav Zámečník také kritizoval daňovou praxi v oblasti rodiny. Podle něj to, jak to v Čechách funguje u matek s malými dětmi, hraničí s gendrovou šikanou.

„Existuje poměrně silný soubor nástrojů motivujících zejména matky s malými dětmi, aby neparticipovaly na trhu práce a to ani částečnými úvazky, protože částečné úvazky jsou v daňové soustavě z hlediska vyměřování zdravotního pojištění znevýhodňovány.“

K oživení trhu práce ale podle Jiřího Halbrštáta konečně dochází:

„Ve druhém pololetí roku 2010 došlo k oživení hlavně ve zpracovatelském průmyslu, ostatní sektory zatím vyčkávaly, byly v náborech opatrné. Od dalšího čtvrtletí očekáváme, že se k náborům přidá i sektor služeb – finance, pojištění, nemovitosti a že to bude mít dopad na pokles nezaměstnanosti.“

Nynější vláda věnuje podle Halbrštáta mnohem větší pozornost rozvoji trhu práce, než vlády předchozí.

„Klíčová je podpora flexibilních forem práce, pokles ceny práce, to znamená snížení sazeb sociálního a zdravotního pojištění, odstranění administrativních překážek, které komplikují zaměstnávání studentů nebo souběh pracovních poměrů.“

Přístup je nutný podle Halbrštáta změnit i na straně zaměstnatelů, kteří jsou v Čechách velmi konzervativní. Ti dbají na tradiční formy zaměstnávání na plný pracovní úvazek a odmítají flexibilní formy, což komplikuje zaměstnávání matek na rodičovské dovolené nebo tělesně postižených.

Barbora Kreuzerová, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme