Nespokojených v práci celosvětově přibývá. Vadí mzda a pracovní doba

V práci bylo loni spokojených jen 44 procent lidí. Oproti předchozímu roku jejich počet klesl o osm procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti Accenture ve 30 zemích světa. Česko mezi nimi nebylo.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Městský úřad, úředník, (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

Ve většině případů jsou pracující nespokojení kvůli nízké výplatě. Třetině lidí vadí příliš dlouhá pracovní doba.

Podle Marka Geša ze společnosti Accenture může za nárůst nespokojených také nová generace pracovníků, která je kritičtější a má vyšší požadavky na svého zaměstnavatele.

„Má velmi striktní požadavky, co se týká platových představ, rovnováhy pracovního a soukromého života, co se týká představ toho, co jim zaměstnavatel může poskytnout," přibližuje Gešo výsledky světového průzkumu. Tento hlas by se mohl podle něj v poklesu projevit.

Přehrát

00:00 / 00:00

Podle průzkumu společnosti Accenture byli loni pracující na celém světě méně spokojení než v předchozím roce. Téma pro Zuzanu Petráňovou

„Nemusí to nevyhnutelně znamenat, že se zaměstnavatelé zhoršili, ale spíše že se nároky zaměstnanců zvýšily,“ dodává Gešo.

Většina Čechů je ale podle jiného průzkumu, který provedla společnost Randstad, se svojí prací spokojená. Odpověděly tak dvě třetiny dotázaných.

„Nejvíce spokojenou skupinou jsou lidé mezi 25 a 44 lety, u kterých se dá předpokládat, že se zabydleli na trhu práce, mají představu o tom, co by chtěli dělat a s velkou pravděpodobností se realizují v oboru, který si vybrali,“ popisuje manažerka komunikace společnosti Alžběta Honsová.

Naopak nejvíce nespokojených Čechů je ve věku nad 50 let. Podle průzkumu chodí lidé do práce raději v Jihočeském nebo Moravskoslezském kraji. V Praze jsou průměrně spokojení.

„Výše platu nebo nabídka možností nemá úplně přímý vliv na spokojenost. Vždycky hrají roli i další důvody, jako je dojezdová vzdálenost do práce, atmosféra na pracovišti, jestli lidé dělají to, co chtějí, a jestli je to baví,“ dodává Honsová.

Také podle rektora Vysoké školy aplikované psychologie Štefana Medzihorského lidé zohledňují i jiné faktory než jen výši platu.

„Z hlediska moderních teorií motivace jsou to tři faktory, a to je především autonomie - možnost rozhodovat o svém času, řídit svou práci nebo ji dělat podle svého. Druhým faktorem je mistrovství – jak jim to jde, jak se jim to daří. Je tam pak ještě třetí, a to je smysl práce,“ podotýká Medzihorský.

Zuzana Petráňová, Anna Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme