Zadlužený plynárenský kolos Net4Gas v rukou státu? Je víc důvodů pro než proti

Stát se rozhodl, že koupí firmu Net4Gas, která v tuzemsku vlastní a provozuje přepravní a vnitrostátní plynárenskou soustavu. Podle informací Českého rozhlasu za ni dá několik miliard korun. Kupuje si přitom firmu, která se dostala do finančních potížích.

Analýza Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Plynová kompresní stanice Kouřim.

Plynová kompresní stanice Kouřim. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Její potrubní soustavou přestal loni proudit ruský plyn od Gazpromu. A akcionáři, což jsou půl na půl rakouský pojišťovací kolos Allianz a firma Borealis z kanadské penzijní skupiny OMERS, kteří prodej zvažovali už dříve, teď už jen hledali únikovou cestu z maléru. 

Stát zvažuje nákup největších zásobníků plynu v Česku od RWE. Z unie chce dotaci 7,5 miliardy korun

Číst článek

Net4Gas rozhodně není jednoduché sousto. Kvůli velkým investicím v minulých letech firmu tíží dlouhodobé půjčky ve výši 33 miliard korun, konkrétně jde o dluhopisy v hodnotě 18,5 miliardy korun a úvěry 14,5 miliardy korun s termínem splatnosti mezi lety 2025 a 2028.

Nedostatek příjmů a problém s Gazpromem

Je možné, že na jejich splácení teď kvůli přerušení tranzitu ruského plynu a také poklesu spotřeby plynu jak u nás, tak i v Evropě, nebude mít firma v nejbližší době dostatek příjmů. Naplněnost trubek Net4Gasu totiž klesla letos proti předloňskému (předválečnému) roku podle údajů za pololetí letoška asi o 80 procent.

A jestliže příjmy za celý rok 2022 byly 12,6 miliardy korun, tak za polovinu letošního roku spadly jen na 1,6 miliardy. Vidina, že se to v nejbližší době změní, je vzhledem k válce na Ukrajině a také rusko-evropské energetické válce zatím nula.

Už v roce 2025 se má ale zaplatit za půjčky skoro 10 miliard korun. Stát se bude muset hodně snažit, aby na to nemusel doplácet. Na účtech firmy je totiž zatím jen nerozdělený zisk z loňska, a to ve výši 7 miliard korun. 

Teoreticky by si stát mohl říkat, že něco vymůže od ruského státního Gazpromu. Jak ukazují informace Českého rozhlasu - poplatky za tranzit plynu od Gazpromu činily pro Net4Gas asi půl miliardy korun měsíčně, tedy 6 miliard korun za rok. Loni před koncem roku, po výbuchu potrubí na ruský plyn Nordstream v Baltském moři, však Gazprom přestal cokoliv vozit a přestal i přes kontrakt typu „take or pay“ cokoliv platit.

Smlouvu má firma s Gazpromem přitom až do roku 2038. Celkově tedy bude pohledávka proti závazkům obří, upřímně, jen málokdo ale věří tomu, že se Net4Gasu, a to i pod kontrolou státu, podaří vymoci od ruské státní firmy jedinou korunu. 

Státní ČEPS zaplatí za zásobníky plynu od RWE přes 8,5 miliardy. Firmy uzavřely kupní smlouvu

Číst článek

Jak moc velký bude propad příjmů Net4Gasu i příští rok, o tom se pak bude rozhodovat v následujících měsících. Do konce listopadu totiž poběží jednání o tom, jaké náklady uzná Energetický regulační úřad firmě jako ty, které si může promítnout do cen plynu pro tuzemskou spotřebu.

Hrozba insolvence

Jde o to, zda podíl uznatelných nákladů firmě zvýší a vykompenzuje jí tím alespoň zčásti vypadlé příjmy od Gazpromu. Protože bez nich Net4Gasu objektivně, po vzoru „vodárenskho efektu“, zůstaly v ruce skoro stejné náklady na trubky, v kterých jen proudí méně plynu. Jak se k tomu ERÚ ale v současné době vysokých cen energií postaví, zatím není jasné. Firmě by to ale jistě finančně pomohlo. 

Net4Gas mimochodem podle informací Českého rozhlasu nedávno naznačil, údajně i v dopise jak ERÚ, tak i některým ministrům, že by bez zohlednění celé situace v jeho uznatelných nákladech hrozilo, že se pošle na konci roku či příští rok do insolvence. Pak by zřejmě následoval rozprodej majetku.

A k tomu to stát vzhledem k významu potrubí pro zásobování Česka plynem nechtěl nechat dojít. Bez fungujících plynovodů se totiž do Česka nedoveze žádný plyn, ani pro jeho vlastní spotřebu. 

Podle některých názorů je nákup Net4Gas tedy správné strategické rozhodnutí, podle jiných ale vyhozené peníze.

Jaké jsou tedy argumenty pro?

  • stát za současné situace firmu kvůli dluhům získá relativně levně a bude moct řídit sám reorganizaci; může se pokusit uzavřít dohodu s bankami na prodloužení splácení půjček - údajně je nyní splatnost rozložená až do roku 2031
  • stát může budoucí rozvoj soustavy řídit podle svých bezpečnostních a geopolitických zájmů; jde například o vybudování nových tras propojujících soustavu s Polskem nebo na jihu s Rakouskem či zajištění dalších cest na dovoz LNG z přímořských terminálů na severu či jihu Evropy; aniž by se musel ohlížet na brzkou ekonomickou návratnost.
  • nabízí se větší investice do projektů, které výhledově nahradí výpadek zemního plynu; potrubím by se mohl vozit vodík; Net4Gas je zapojený do takzvaného středoevropského vodíkového koridoru, což plán na přepravu vodíku z Ukrajiny do Německa. 
  • stát si již koupil od RWE zásobníky plynu v tuzemsku, které jsou přímo napojeny na vnitrostátní potrubí v rukou Net4Gas; logicky tedy spojí i vlastnictvím obě části
  • pokud skončí válka na Ukrajině porážkou Ruska nebo nějakou dohodou, mohou se toky plynu mezi Ukrajinou a západem přes naše území, a tím i soustavu Net4Gas opět obnovit; stát by mohl obchod s plynem se zapojením Ukrajiny (a tím i nás) lépe prosazovat na evropské úrovni například jako formu poválečné pomoci  válkou zpustošené zemi
  • stát má v plynárenské soustavě, obzvlášť pokud je koncentrovaná jen v jedné firmě v zemi, přímý vlastnický vliv velmi často; nadpoloviční podíl má v příslušné firmě v Rakousku, sto procent má v Polsku, Bulharsku, Dánsku, Estonsku, na Slovensku má 51%,  v Belgii drží zlatou akcii se zvláštními právy, ve Španělsku 5 procent se zvláštními právy, ve Francii drží nepřímo čtvrtinu

A argumenty proti?

  • pokud by Net4Gas prošla insolvencí, banky by musely svoje pohledávky zčásti odepsat a část by si mohly uspokojit z rozprodeje majetku; stát by se mohl přihlásit jako kupec a koupit firmu bez dluhů; podobně to udělala předminulá vláda (ČSSD a ANO) v případě krachu OKD; otázka je, kolik by ale o Net4Gas bylo zájemců a zda by se státu skutečně podařilo plynovody vykoupit jako celek
  • stát neumí podnikat a neměl by kupovat soukromý majetek; v některých státech také nemá v plynovodech podíl, například ve Švédsku vlastní plynárenskou přepravní síť penzijní fondy, stát není hlavním vlastníkem ani v Německu
  • činnost plynovodů a jejich ekonomiku významně ovlivňuje nezávislý Energetický regulační úřad (ERÚ); ten rozhoduje o tom, jakou výši nákladů a u jakých plynovodů si může jejich majitel započítat do cen pro spotřebitele; některé plynovody se provozují čistě na komerční bázi; to platí pro stát i soukromého majitele; pokud nebude chtít stát ohýbat nezávislost ERÚ, bude mít úplně stejné podmínky jako jakýkoliv jiný vlastník
  • pro provozovatele také platí další regulační zákony - musí do plynárenské sítě zajistit přístup i ostatním  

Vláda věří, že nebezpečnou zatáčku, kterou teď Net4Gas projíždí, vybere i díky tomu, že příští rok vyprší kontrakt na přepravu ruského plynu přes Ukrajinu. Na dodávkách z tohoto směru jsou údajně závislé státy jako Slovensko, Maďarsko a Rakousko.

Pokud by se kontrakt neobnovil, otevřela by se tu opět šance, aby se plyn do těchto zemí vozil opět přes naše území. Což by přineslo opět nové příjmy. Trhlinou této strategie ale bude, že všechny tři zmíněné země mají i jiné možnosti, kudy vozit na své území plyn. Proto to nelze zařadit jako argument ani pro, ani proti.

Křetínský na scéně

Otázka také je, jak do případných jednání zasáhnou vztahy se Slovenskem. Tamního národního přepravce plynu Eustream ovládá z 51 procent státní SPP, zbylých 49 procent má v rukou skupina EPH tuzemského miliardáře Daniela Křetínského. 

Česko bude potřebovat až pět nových ‚Temelínů‘ na plyn. I proto zřejmě dorazila plynová renesance

Číst článek

Údajný zájem Křetínského skupiny o Net4Gas byl podle dostupných informací také jednou z motivací, aby si stát koupil plynárenskou soustavu raději sám. Měl totiž obavy, že by Křetínský se slovenským státem za zády mohl mít jiné byznysové plány, než jaké jsou strategické zájmy vlády. Tedy vozit co nejvíc plynu přes naše území a netlačit tolik na růst regulovaných cen za provoz potrubí. 

Je známo, že Křetínský umí být poměrně tvrdý vyjednavač. Například před šesti lety se Net4Gas pokoušel prosadit u ERÚ podporu pro stavbu propojení tuzemské soustavy plynu do Rakouska plynovodem BACI, který byl také tehdy na seznamu Evropské komise jako projekt takzvaně společného evropského zájmu pro zlepšení bezpečnosti dodávek plynu v Evropě.

Proti se ale v řízení tvrdě postavil právě Eustream prostřednictvím EPH, kdy firmy podaly proti projektu BACI námitky. S tím, že propojení mezi Českem a Rakouskem už dlouhodobě zajišťuje právě Eustream, který ho zčásti vede přes Slovensko. A podle něj toto propojení není ani plně vytížené a je tak dostatečné. BACI se nakonec nepostavil. 

Příběh vlastnictví Net4Gasu je tedy opravdu košatý. V současné situaci ale lze říct, že je spíš dobře, že stát tuto strategickou firmu koupil. A také by asi bylo dobře, aby stát, když už má sklady a potrubí, zajistil ještě i nějakou dlouhodobou smlouvu na plyn jako takový.  

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme