Analytik trhu práce: Zavření okresů komplikovalo nábory do práce. Kompenzovat se to bude v dubnu
Přibližně každá sedmá firma se v následujících měsících chystá nabírat nové pracovníky, zjistil průzkum společnosti ManPower mezi více než 600 zaměstnavateli. Náborové plány hlásí stavební podniky nebo zpracovatelský průmysl. Počet volných pracovních míst na úřadu práce se navíc drží nad 300 tisíci. „Je jich výrazně více, než zjistil průzkum. Liší se intenzita náboru,“ řekl Českému rozhlas Plus analytik trhu práce Tomáš Ervín Dombrovský.
Připomeňme, že v únoru dosáhla nezaměstnanost 4,3 procenta. Úřad práce ve středu vydá data za březen. Jak se podle vás změnila situace na trhu práce?
Nezaměstnanost bude velmi pravděpodobně buď stagnovat, nebo mírně poroste, což je dozvuk zimních měsíců. Každopádně na straně poptávky firem to zůstává po poměrně slušném podzimu dost stabilizované. Ani přes ten další poměrně tvrdý lockdown i s restrikcemi pro pohyb obyvatelstva už nedošlo ke snížení poptávky oproti prvnímu lockdownu vloni na jaře, kdy byl pokles dramatický.
Propad poptávky po nových posilách do firem byl výrazný, meziročně až o 60 procent. Teď se držíme v poptávce firem mezi 85 až 90 procenty předkrizového stavu. To znamená, že poptávka po lidech je poměrně silná, i když tam jsou obrovské rozdíly v profesích a oborech, ve kterých se nabírá a nenabírá.
Na straně lidí mohl mít lockdown o něco tvrdší dopad, protože se o něco méně často lidé hlásili na nové pozice, mohlo to pro ně být komplikovanější s těmi omezeními pohybu, ale neznamená to, že by lidé o práci během března nepřicházeli. Opravdu částečně další lockdown zasáhl některé typy služeb, provozů a došlo k omezení kapacit, takže se pravděpodobně i část těch lidí dostane do evidence úřadu práce.
Co je za mě ale nejdůležitější – lidé, kteří nakonec skončí v evidence na úřadu práce, nejsou jediní, kteří se potýkají se změnami zaměstnání. Podstatná část lidí se nejdříve snaží si během několika měsíců pomoct sama a ty úřad práce ve chvíli potřeby nevidí.
Aktuálně ještě firmy pobírají státní podporu na pracovníky, navíc dobíhají i další záchranné covidové programy. Jak zásadně promlouvají do statistik ohledně nezaměstnanosti?
Určitě ji ovlivňují pozitivním směrem, tedy brání rychlejšímu nárůstu. Na druhou stranu počet a podíl lidí, kteří práci v důsledku covidu museli změnit, je výrazný. Je to skoro deset procent zaměstnanců, kteří opravdu odešli z původního zaměstnání a podstatná část z nich si našla práci v jiné firmě a dost často mimo své původní zaměření. Pohyb lidí je výrazný navzdory všem dotacím a opatřením.
Bez zaměstnání je v Česku přes 311 000 lidí. Oproti lednu přibylo nových pracovních míst
Číst článek
Druhá věc je, že objem čerpaných prostředků postupně klesal. I přes druhou a třetí vlnu, i přes druhý poměrně tvrdý lockdown, i přes současné omezení pohybu celkem vytrvale klesal podíl poměr firem i lidí, kteří byli podpořeni ze státních programů.
I kdyby došlo k jejich skončení – což si nemyslím, že by bylo skokové utnutí veškeré podpory, ale budou na to navazovat programy jako kurzarbeit – tak to nebude mít tak dramatický vliv na skokové zvýšení nezaměstnanosti.
Odsunutí části nástupů
Zhruba 13 procent firem se v tomto čtvrtletí chystá přijmout nové pracovníky, alespoň podle zmiňovaného průzkumu. Jak do jejich plánů zasáhl lockdown nebo prodlužování nouzového stavu?
Už jsem zmiňoval na začátku, že firem, které nabírají, je výrazně více, než jak zjistil průzkum. Samozřejmě se liší intenzita náboru. Dost často jde o nahrazování části chybějících kapacit i v důsledku častější nemocnosti, karantén a tak dále, takže to nejsou stálé pracovní pozice ve smyslu neomezených smluv nebo smluv na dobu neurčitou. Častěji to bývají smlouvy na dobu určitou.
Každopádně firmy nabírají, už na podzim jsme viděli podstatně změněný obrázek oproti loňskému jaru, kdy firmy byly ve výrazně lepší kondici, hlavně větší zaměstnavatelé ze zpracovatelského průmyslu, ale i z pojišťovnictví, zdravotnictví, i některých typech sociálních služeb a podobně. Firmy nabírají, lockdown jim malinko zkomplikoval dostupnost kandidátů, protože ne všechna kola všech výběrových řízení mohou probíhat online. I když došlo k obrovskému pohybu, podstatná část výběrových řízení se online začala realizovat.
Každopádně určité firmy je potřebují vidět a dostat se s nimi do kontaktu, zaučit je, některé práce se stále fyzicky vykonávají v provozu, nemohou se dělat na dálku. Tohle situaci s novými nástupy komplikovalo, ale spíš než k zastavení nebo omezení náboru došlo k prodloužení a mírnému odsunutí části nových nástupů. Jestli byl mírný úbytek za březen, tak to bude velmi pravděpodobně kompenzováno po rozvolnění v dubnu a květnu.
