Nezaměstnanost v eurozóně je na maximu, trhu práce hrozí recese

Na trhu práce opět hrozí recese. Tvrdí to nejnovější analýza Mezinárodní organizace práce. Ta dále varuje, že pokud se nebezpečí recese nepovede zažehnat, může být v ohrožení hospodářství i stabilita mnoha zemí. Teď je poslední možnost s tím něco udělat, tvrdí organizace. Varování přitom přišlo jen krátce poté, co evropský statistický úřad oznámil, že se míra nezaměstnanosti v eurozóně vyšplhala na nejvyšší úroveň od roku 1998, kdy data začal sledovat.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Práce (ilustr. obr.) | Foto: Fotobanka Stock.xchng

V tuto chvíli je na světě oficiálně bez práce 200 milionů lidí, což je historicky nejvyšší úroveň. Organizace práce přitom varuje, že to může být ještě horší.

Přehrát

00:00 / 00:00

O problematice trhu práce mluvil na Rádiu Česko Pavel Hnát z pražské Vysoké školy ekonomické

„ILO totiž spojuje tuto situaci s dalším oslabováním růstu, které se týká hlavně vyspělých zemí. A na řadě vyspělých zemí jsou zase závislé ty rozvojové země. To znamená, že pokud skutečně dojde k ochabnutí ekonomického růstu, což se teď zdá být zcela zřejmé, může se situace na trzích práce ještě zhoršovat. Je proto nyní důležité, věnovat nezaměstnanosti zvýšenou pozornost,“ uvádí Pavel Hnát z pražské Vysoké školy ekonomické a dodává:

„Teď jsme si totiž zvykli sledovat spíše ekonomický růst a inflaci. A nezaměstnanost nebyla v hledáčku ekonomů ani médií.“

Podle Hnáta se zdá, že současným problémem je především nedostatečná tvorba nových pracovních míst. Ohroženy jsou tak zejména ty regiony, kde se nedaří vytvářet nová pracovní místa, ať už je to kvůli přílišné regulaci trhu práce, z nedostatku investičních příležitostí nebo kvůli nějaké nedůvěře.

„Právě proto se zdá být postižena nejvíce eurozóna, protože splňuje všechny tyto symptomy.“

Hrozí sociální nepokoje?

Organizace práce varuje, že rostoucí nezaměstnanost může vést k sociálním nepokojům, které ohrozí ekonomiku i země samotné.

„Riziko sociálních nepokojů, i když není nijak vysoké, nejvíce skutečně vzrostlo v Evropě a na Blízkém východě. Souvisí to s celkovou ekonomickou situací. Myslím si ale, že daleko důležitější je, že ta zpráva konstatuje klesající důvěru lidí v to, že vlády dokáží situaci řešit. Odklon k populismu voličské základny by mohl mít ještě horší následky,“ vysvětluje Hnát.

Vlády mají možnost, jak trh práce podpořit. Například snížením regulací, snížením ochrany pracovního trhu, zrychlením odpisů firem. To jsou věci, které se dají udělat poměrně rychle a nebolí. Investice do inovací již vyžadují finanční prostředky. V tuto chvíli jde ale o to, podpořit podnikatelské prostředí, a nejenom v Evropě. Udělat z Evropy opět místo, kde se dobře podniká. Kde se daří novým, malým, dynamickým firmám, protože právě ty vytvářejí nejvíce pracovních míst. Myslím si tedy, že i při tom napjatém státním rozpočtu tady prostor je. Otázkou je politická důvěra, protože každá taková změna krátkodobě bolí a jde o to, aby k nim vlády měly politický mandát,“ říká Pavel Hnát.

Vezmeme-li v potaz současné trendy, dá se čekat, že se míra zaměstnanosti v rozvinutých zemích dostane na předkrizové úrovně nejdříve za 5 let, tvrdí Organizace práce. S tím souhlasí i Hnát, který nicméně upozorňuje, že ani před krizí nebyla zaměstnanost v Evropě na kýžené hodnotě. Pracovní trh je tak zralý na reformu.

Roman Chlupatý, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme