Nízké úspory má polovina lidí, bez příjmu vydrží jen tři měsíce

Pětina české populace by v případě výpadku pravidelného příjmu nevěděla, co dělat. Nedokázala by pokrýt své životní výdaje ani po dobu jediného měsíce. A polovina domácností by bez pravidelného příjmu nevydržela déle než 90 dní. Vyplývá to z průzkumu, který pro ČSOB připravila agentura STEM/MARK.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

peníze

peníze | Foto: Magdaléna Trusinová

Finanční problémy mají v Česku nejčastěji nízkopříjmové skupiny lidí. Obecně platí, že největší nouzi o peníze před výplatou mají právě ti, kteří jsou nejméně finančně gramotní a v bankovním a finančním sektoru se prakticky vůbec neorientují.

Přehrát

00:00 / 00:00

O přístupu českých domácností k penězům mluvila na Rádiu Česko ekonomická redaktorka Naďa Bělovská

Jak ale upozornil ředitel Kanceláře představenstva ČSOB Ondřej Škorpil, nejde vždy o lidi, kteří vydělávají málo. „Je určité procento lehkovážných osob, které přestože mají poměrně vysoké platy, tak si nedokáží srovnat měsíční příjmy a výdaje a utrácejí víc, než mají k dispozici,“ řekl Škorpil.

Průzkum ukázal, že podobně lehkovážných lidí je v populaci v průměru 13 procent, častěji jsou to muži než ženy. Většinou tito lidé ještě nepřekročili třicítku a není neobvyklé, že podnikají. Častěji ale bývají bez středoškolského vzdělání. Tito lidé patří mezi rizikové skupiny, na které si banky musejí dávat pozor, přestože vykazují poměrně vysoké příjmy.

Padesát procent domácností vykazuje skutečně nízké úspory. Většina z nich uvádí, že by bez pravidelného příjmu nevydrželi více než dva nebo tři měsíce. O bankovních produktech mají většinou jen základní přehled, nejčastěji jde o středoškoláky s maturitou a bez vysokých příjmů.

Nejčastěji jde o lidi ve věku 30 až 44 let, což je doba, kdy většina z nich zakládá rodiny a vychovává děti a proto jim na úspory nezbývá tolik peněz. Obecně se navíc dá říct, že finanční gramotnost v Česku není nijak extrémně nízká, v oblasti financí a ekonomických zpráv se orientuje 60 procent lidí.

Financím lépe rozumí muži

22 procent populace rozumí finančním záležitostem dokonce výborně. Naopak zcela neznámý je svět financí pouze pro osm procent lidí. Obecně platí, že financím lépe rozumí více vzdělaní a více výděleční lidé, ale nezměnilo se zatím ani to, že lépe se ve finančním světě stále vyznají muži než ženy.

„Pořád ještě tradiční model české domácnosti je, že žena rozhoduje o tom, kam se pojede na dovolenou a co se koupí za nábytek, ale muž rozhoduje o tom, co se bude dít s penězi,“ říká ředitel agentury STEM/MARK Jan Tuček.

Pro banky je výhodné, pokud klient jejím produktům rozumí. „Pro banku to snižuje rizikovost těchto klientů, dělají v podstatě část práce za banku. Posouzení rizika je pro banku nákladná záležitost a pokud se klienti vyznají v produktech a ví co chtějí, tak bankám šetří čas a peníze,“ tvrdí například hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Igor Maňour, Ondřej Černý, Naďa Bělovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme