NKÚ: Systém přerozdělování peněz z norských fondů je zbytečně složitý. Přesto Česko vyčerpalo 90 procent

Za zbytečně složitý a administrativně náročný považuje Nejvyšší kontrolní úřad systém, kterým jsou v Česku rozdělovány peníze z fondů Evropského hospodářského prostoru a Norska. Přesto se podle v pondělí zveřejněného zjištění kontrolorů podařilo Česku vyčerpat přes 90 procent peněz. Systém spojený s rozdělováním dotací má na starosti ministerstvo financí. 

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejvyšší kontrolní úřad

Nejvyšší kontrolní úřad | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Kontroloři se zaměřili na podporu, kterou Česko získalo v letech 2009 až 2014. „Kontrola ukázala, že rozdělování této podpory funguje,“ zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Z prověřených přibližně 230 milionů korun našli kontroloři nedostatky ve výši dva a půl milionu korun.

Peníze z finančních mechanismů EHP a Norska putovaly do řady oblastí a rozdělovaly se v rámci 15 tematicky zaměřených programů. „V praxi to znamenalo nutnost vytvářet, zpracovávat a ověřovat velké množství dokumentů nebo například nastavovat pro každý program zvlášť kontrolní mechanismy,“ konstatoval úřad. Také samotná koordinace mezi velkým množstvím zapojených institucí a subjektů byla podle úřadu složitá.

Světový podnikatel roku je z Brazílie. Český zástupce Stoklásek z Agrostroje neuspěl

Číst článek

Obecná prohlášení bez měřitelních kritérií

Více než 60 procent z připravených peněz se přitom rozdělovalo jen ve čtyřech programech. Mezi zbývajícími programy naopak byly i takové, které obsahovaly pouze jediný projekt, uvádí NKÚ. I takové programy však bylo třeba vést, spravovat, řešit odpovídající dokumentaci a plnit další povinnosti spojené s jejich administrací.

NKÚ se zaměřil také na cíle jednotlivých programů, které stanovují, čeho by se za rozdělené peníze mělo dosáhnout. „Ukázalo se, že u 11 ze 14 prověřovaných programů na to nelze odpovědět,“ tvrdí NKÚ. Stanovené cíle byly pouze obecnými prohlášeními bez jasně měřitelných kritérií. Šlo například o cíl 'spravedlivější a účinnější soudní systém' a podobně. „Co to přesně znamená a jak se pozná, že se takového cíle podařilo dosáhnout, to není jasné,“ kritizuje NKÚ.

GDPR v praxi. Školy řeší podpisy na výkresech nebo jména dětí v šatnách

Číst článek

Snižování ekonomických rozdílů

Prostřednictvím Fondů Evrospkého hospodářského prostoru (EPH) a Norska přispívají Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropě a k posilování spolupráce s 15 evropskými státy. Příjemci finanční podpory jsou země střední, východní a jižní Evropy.

Česká republika je příjemcem těchto fondů od roku 2004, kdy vstoupila do Evropské unie a tím také do Evropského hospodářského prostoru. V prvním a druhém programovém období, tedy v letech 2004 až 2009 a 2009 až 2014 přišlo do Česka celkem asi šest miliard korun.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme