‚Nevýznamné naplnění účelu.‘ Peníze na genderové audity nebyly správně využity, tvrdí kontrolní úřad
Dotace ze státního rozpočtu a Evropské unie, které v letech 2014 až 2021 směřovaly na snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce, svému účelu příliš neposloužily. V pondělí to oznámil Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval peníze vynaložené na takzvané genderové audity. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle něj nesledovalo skutečný přínos dotací.
Ministerstvo s některými závěry Nejvyššího kontrolního úřadu nesouhlasí, některé výtky již ale zohlednilo v kritériích nových projektů.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil využití dotací, poskytnutých z operačního programu Zaměstnanost 2014–2020 a spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Zkontroloval čtrnáct projektů z celkem 68, objem prověřených peněz činil 40 milionů korun, sdělila mluvčí kontrolního úřadu Hana Kadečková.
Úřad zjistil, že dotace přispěly k naplnění účelu jen nevýznamně: pouze osm procent z kontrolovaného objemu peněz naplnilo účel ve všech klíčových otázkách. V zavádění konkrétních opatření po skončeném auditu pokračovalo za finanční podpory z operačního programu jen čtrnáct procent organizací.
„Ministerstvo práce a sociálních věcí nesledovalo skutečný přínos dotací a podmínky pro nakládání s nimi nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž by bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout. U čtyř projektů úřad zjistil nezpůsobilé výdaje v souhrnné výši 1,6 milionu korun,“ konstatoval kontrolní úřad.
Dodatečná kontrola
Ministerstvo práce na webu uvedlo, že s některými nálezy kontrolorů nesouhlasí. Většina podpořených projektů podle něj ovlivnila reálné změny v otázce rovného postavení mužů a žen na trhu práce. „Kontrolovaný projekt již ale skončil a kritéria nového projektu jsou nastavena jinak,“ zdůraznilo.
Odmítání genderových kvót pramení z toho, že o nich ve skutečnosti moc nevíme, míní právnička Homfray
Číst článek
Nejvyšší kontrolní úřad podle něj nezjistil žádné systémové chyby ani porušení právních předpisů ze strany ministerstva práce a sociálních věcí.
„Řadu uvedených praktických výtek MPSV samo reflektuje a v rámci podpory v novém programovém období jsou již většinou zohledněny především zpřesněním zaměření výzev, zvyšováním nároků na měření dopadů projektů, a tím i posilováním účelného a efektivního nakládání se zdroji ze státního rozpočtu i EU,“ sdělilo ministerstvo.
U projektů, u nichž úřad zpochybnil vynaložené výdaje, provede ministerstvo dodatečnou hloubkovou kontrolu.
Účelem podpory bylo mimo jiné snížit rozdíly v odměňování a riziko obtěžování na pracovišti, omezit nerovný přístup k pracovním pozicím (tzv. skleněný strop) nebo usnadnit slučitelnost pracovního a soukromého života.
Z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu však vyplynulo, že projekty směřovaly převážně pouze k informovanosti o problematice rovnosti žen a mužů a u některých zaměstnavatelů k vytvoření interních předpisů.
Genderové nerovnosti
Nejvyšší kontrolní úřad také zjistil, že ministerstvo práce a sociálních věcí schvalovalo žádosti o podporu, přestože neznalo totožnost auditované organizace. Týkalo se to 54 procent organizací z vybraného vzorku projektů.
Stereotypy jsou neviditelné kvóty. My je potřebujeme viditelné a pro ženy, tvrdí socioložka Jarkovská
Číst článek
V jedenácti procentech případů navíc byla auditována zcela jiná organizace, než byla uvedena v žádosti o podporu. Ministerstvo podle kontrolního úřadu také poskytovalo maximální výši dotace na genderové audity bez ohledu na skutečně odvedený rozsah práce.
Vzdělávání, které ministerstvo proplatilo, také v řadě případů nesouviselo s genderovou problematikou, uvedli kontroloři. Někdy nebylo pro konkrétní zaměstnance potřebné a využitelné. Kontrolní úřad poukázal na příklad stavební společnosti s deseti zaměstnanci, z nichž pět vykonávalo dělnické nebo technické profese.
Firma uspořádala v průběhu dvou let 19 školení za celkem 503 tisíc korun i na témata jako prezentační dovednosti, sebeřízení, time management nebo stres a jeho odstraňování.
Zpráva Světového ekonomického fóra za rok 2022 konstatuje, že v Česku i přes řadu opatření přetrvávají genderové nerovnosti, které zasahují do všech oblastí společenského života, připomněla mluvčí Kadečková. Ve srovnání 35 evropských zemí obsadila Praha 29. místo.
