Norsko nabídlo MMF 9 miliard eur

Norsko nabídlo finanční půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu. Severský stát, který dosud stojí mimo Evropskou unii nabízí MMF přes 9 miliard eur, tedy asi 240 miliard korun. Norsko je členem Evropského hospodářského prostoru, kde participuje hlavně na volném obchodu se zbožím a dalších výhodách jednotného vnitřního trhu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lofoty leží na pobřeží Atlantiku, asi 100 až 300 kilometrů severně od severního polárního kruhu

Lofoty leží na pobřeží Atlantiku, asi 100 až 300 kilometrů severně od severního polárního kruhu | Foto: Tomáš Sniegoň

Norsko je významným vývozcem ropy a plynu. Z příjmu, který plyne z prodeje ropy a zemního plynu, vytváří dlouhodobě velké rezervy, pro které hledá nějaký způsob zhodnocení.

„Z tohoto pohledu Mezinárodní měnový fond sice poskytuje velmi nízké zhodnocení, ale téměř bezrizikové, což je vlastně jeden z požadavků na norské fondy, aby to riziko tam bylo minimální. Z pohledu Norska je to určitě i ukázání nějaké politické vůle pomoci svým hlavním partnerům a těm, kteří primárně nakupují norskou ropu a zemní plyn,“ říká vedoucí ústavu financí Mendelovy univerzity v Brně Lubor Lacina.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Světa o deváté byl vedoucí ústavu financí Mendelovy univerzity v Brně Lubor Lacina

Česká republika pomoc měnovému fondu zatím nepřislíbila. Půjčka by podle českého ministra financí Miroslava Kalouska měla být nižší než plánovaných 89 miliard korun.

Podle Laciny chybí České republice strana politického rozhodnutí:

„Já zcela chápu diskuzi, která je vedena zpoza pozice České národní banky, protože centrální bankéři by měli být placeni za to, že jsou opatrní. Na druhou stranu tady chybí ta protiváha, kterou by bylo právě politické rozhodnutí, které by řeklo ano, jako součást Evropské unie, jako země, která má významný podíl obchodu se zeměmi Evropské unie, je pro nás zase zajímavé částečně projevit vůli stabilizovat situaci u hlavních obchodních partnerů.“

Jedinou zemí, která jednoznačně prohlásila, že se nechce na půjčce podílet, je Velká Británie. U dalších zemí dochází k vyjednávání o tom, jak velký podíl a jakou formou by měla být částka poskytnuta.

„V České republice jde o specifikaci toho, jak velká částka by byla poskytnuta v likvidní podobě a jak velká částka by byla pouze ve formě záruk, které mohou, ale nemusí být vyčerpány. Je tam důležitá i úroková sazba, za kterou bude půjčka poskytnuta. Myslím si, že tam je prostor pro vyjednávání,“ dodává Lacina.

Barbora Kreuzerová, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme