Nový občanský zákoník: Na založení 'eseróčka' bude stačit jediná koruna
Pro podnikatele by mělo být od ledna mnohem jednodušší si založit společnost s ručením omezeným. Jako vklad jim bude stačit pouhá koruna. Přivítat by to tak mohli začínající obchodníci, kteří mají dobrý nápad, ale chybějí jim peníze. Změny přináší nový občanský zákoník a na něj navazující zákon o obchodních korporacích.
Nová právní úprava mění povinnosti při založení společnosti s ručením omezeným, vysvětluje spoluautor občanského zákoníku, právník František Korbel.
„U společnosti s ručením omezeným se již nebude vyžadovat povinný administrativní vklad 200 tisíc korun základního kapitálu, ale bude možné založit takovou společnost za jedinou korunu a v podstatě ihned díky možnosti přímých zápisů notářem do obchodního rejstříku.“
Založit společnost s ručením omezeným bude od ledna jedodušší. Podrobnosti zjišťovala redaktorka Petra Benešová
Podle Bohumila Havla, který se specializuje na obchodní právo, ukáže až praxe, jak se toto pravidlo osvědčí.
„Ochrana, která je daná věřitelům, je daná přes test úpadků a přes pravidla pro správu korporace. Ten základní kapitál moc velkou roli v ochraně neměl, protože 200 tisíc, respektive 100 tisíc placených zase až tak negarantovalo. Na druhé straně lze očekávat, že to, co se stalo v Německu, se stane i u nás, tedy že po nějakém prvním nárůstu korunových eseróček se nám to vrátí do nějakého standardu, protože každý, kdo bude chtít externě financovat společnost, tak řekne: Já vám nevěřím, dokud mi neukážete, že máte vlastní zdroje,“ říká Havel.
Nicméně je podle něj dobré, že se možnost založit si společnost zlevnila. Pomůže to například začínajícím firmám nebo takzvaným start upům, ve kterých mají mladí podnikatelé skvělý nápad, ale nejsou bohatí na to, aby podnik rozjeli.
Nový občanský zákoník
Číst článek
Věřitelé by si ale vždy měli zjistit, jaké má společnost pozadí, a nahlédnout do obchodního rejstříku. U společnosti s ručením omezeným se také mění některá další pravidla u podílů.
„Zase se umožnilo, aby eseróčko mělo různé druhy podílů, aby nakreslily ty podíly podle společenské smlouvy a současně aby na podíl mohl být vydán cenný papír, takzvaný kmenový list. Což je vlastně něco podobného, jako když se vydává akcie, akorát to není možné veřejně obchodovat a tak dále. Jinými slovy je možné, aby společník v s. r. o. měl podíl anebo aby měl kmenový list, což pak je snazší na převoditelnost,“ popisuje Bohumil Havel.
Také ve fungování společností došlo k některým změnám. Zrušil se maximální počet společníků, kterých bylo doposud padesát. Podle právníka Františka Korbela se ale hlavně autoři zákoníku snažili, aby v případě zakládání firem usnadnili podnikatelům pozici na českém a zahraničním trhu.
„To proto, aby český právní řád byl konkurenceschopný a aby podnikatelé měli zájem zakládat právnické osoby podle českého práva se sídlem v České republice, které budou danit své příjmy v České republice,“ dodává Korbel.
Pravidla pro společnosti s ručením omezeným se změnila od roku 2001 prakticky od Francie po Rusko. Proměna v podnikání zasáhla celou Evropu.
