Nový záchranný fond EU může v Německu narazit

Evropský stabilizační mechanismus (ESM) je v ohrožení. Němečtí vládní poslanci totiž možná neschválí zákony, které by umožnily jeho přijetí. Skrze Německo by do něj mělo přitéci 22 miliard eur. To ale teď vůbec není jisté. Mechanismus by přitom měl začít fungovat už v roce 2013.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Spolkový sněm v Berlíně | Foto: Klára Stejskalová | Zdroj: Český rozhlas

Podle informací německého časopisu Focus je v německém parlamentu minimálně 20 poslanců, kteří navrhované zákony nepodpoří. Nelíbí se jim, že o nakládání penězi by už nerozhodovali zákonodárci, ale ministři financí eurozóny.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nový záchranný fond EU může v Německu narazit. Souvislosti vysvětlil na Rádiu Česko odborník na mezinárodní politiku a hospodářství Petr Robejšek

Jak ve vysílání Rádia Česko řekl odborník na mezinárodní politiku a hospodářství Petr Robejšek, nejvíc poslancům vadí, že se jejich vláda chová naivně a pro zájmy Německa škodlivě.

„Toto je pokus se tomu nějakým způsobem vzepřít a osobně si myslím, že tichá skupina proti podpoření těchto zákonů je mnohem větší než 20 poslanců,“ uvedl Robejšek.

Na Německo připadá téměř 22 miliard eur, které má stejně jako ostatní země eurozóny uhradit v pěti rovnoměrných splátkách rozložených mezi roky 2013 až 2017. Dalších 168 miliard eur představují záruky za půjčky, které by Berlín uvolnil v případě finančních problémů dalšího ze států platících eurem.

Spolkový sněm by měl zákony projednávat na podzim a podle propočtů Focusu má Merkelová nyní v této otázce na své straně jen na těsnou většinu vládních zákonodárců. Nynější podobu ESM už dříve odmítl i Spolkový účetní dvůr a označil ji za neústavní. Němečtí kritici nového mechanismu spoléhají na to, že by se k němu stejně postavil také Spolkový ústavní soud.

Podle Robejška nakonec bude muset dojít v Evropském stabilizační mechanismus ke změnám tak, aby systém Německu a dalším bohatým zemím více vyhovoval.

„Ať už se všichni zaklínají jakýmikoliv smlouvami a závazky, politika žije z toho, že jakákoliv změna kdykoliv možná. Je jenom otázka, za jakých okolností tomu dojde, to znamená, jak dlouho si to nechají němečtí voliči líbit a jak dlouho to bude trvat,“ podotkl Robejšek.

Barbora Kreuzerová, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme