O řešení krize eurozóny se v Paříži radí ministři a guvernéři G20
Ministři financí a guvernéři centrálních bank největších světových ekonomik se v Paříži radí, jak vyřešit prohlubující se krizi eurozóny. Úhel pohledu zemí G20 je přitom trochu širší než ten z Bruselu. V Paříži se diskutuje především o možnostech, jak v co největší míře zamezit tomu, aby potíže eura vtáhly do nové hospodářské recese celý svět.
Jde o jakousi generálku na summit G20 v Cannes, aby už v listopadu na Riviéře bylo na čem se dohodnout, spíš než o čem se hádat. Jenže zatímco před dvěma lety se G20 vcelku efektivně podařilo koordinovat globální úsilí na zmírnění recese, teď reálně hrozí, že spolek tak efektivní nebude.
Jednání G20 a dluhovou krizi v eurozóně komentoval ve Světě o deváté Ivan Pilip, někdejší viceguvernér Evropské investiční banky
Členové G20 stojící mimo eurozónu se totiž příliš neskrývají s názory, že Evropa si za své potíže může sama a měla by je v prvé řadě i ona sama řešit. Podobně zas naopak Evropa pohlíží na další téma pařížské schůzky: americko-čínský spor o podhodnocený jüan. Pokud nicméně země jako Čína nebo Brazílie nabudou přesvědčení, že úsilí, které na záchranu eura vyvíjí sama eurozóna, je dostatečné, jsou ochotny podílet se na koordinované pomoci.
Číňané nebo Brazilci prý chtějí poskytnout stovky miliard dolarů Mezinárodnímu měnovému fondu. Ten je pak má použít na obranu oslabených zemí nebo na posílení kapitálu bank. Cílem je zabránit tomu, aby případná panika po řeckém bankrotu pohltila další státy.
Rozvíjející se země prý nechtějí přímo nakupovat jejich dluhopisy, protože se bojí, že by na nich mohly prodělat. Je prý také politicky neprůchodné, aby Čína přímo zachraňovala třeba francouzské banky. Proto by měli Číňané poskytnout peníze Mezinárodnímu měnovému fondu, ten by je v případě potřeby poslal do Francie a Paříž by pak za ně posílila své banky.
Podle Ivana Pilipa, někdejšího viceguvernéra Evropské investiční banky, by dostačujícím základem pro ochotu těchto zemí eurozóně skutečně pomoci mohlo být schválené navýšení prostředků evropského záchranného balíku.
„Já si myslím, že to schválení takzvaného eurovalu, tedy navýšení prostředků toho speciálního fondu, je takovým krokem, který se vlastně stal, řekněme, že EU minimálně v tomto se dokázala shodnout. Samozřejmě diskuse o dalších opatřeních pokračuje, ale určitě to vypadá, že na to naváže právě to dnešní a zítřejší jednání, respektive schůzka v Cannes za měsíc a že potvrdí, že bude nějaká ochota, aby další státy, zejména ze skupiny BRICS v čele s Čínou a Brazílií, do toho celého procesu vstoupily,“ poznamenal Pilip ve Světě o deváté.
Francouzi a Němci paralelně pokračují v hektické práci na přípravě funkční struktury plánu řešení krize, který chtějí předložit na summitu EU 23. října. Ani jejich názory ale nejsou úplně totožné: zatímco Berlín by rád prosadil odpis ztrát pro držitele řeckých pohledávek, Paříž se zdráhá. Německo naopak nesouhlasí s francouzským nápadem na vydání společných evropských dluhopisů.
