Potravinářské firmy používají příliš plastových obalů. K neekologickému řešení svádí i reklamní potenciál

Víte, kolik peněz dá výrobce potravin a dalšího zboží za jeho obal? Podle pražské Obalové asociace a institutu je to zhruba desetina ceny produktu. A tato suma se projeví ve výsledné částce za zboží. Institut připouští, že by mohly být některé obaly na trhu i o polovinu menší. Podle Potravinářské komory ale plastové obaly výrobky prezentují a zákazníka musí zaujmout.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Plastové misky jsou nejčastěji vyrobeny ze tří typů polymerů. Tyto obaly je složité recyklovat. | Zdroj: Pixabay | CC0 Creative Commons,©

„Vaničky, lahve, pak jsou tady kelímky, dózičky, např. sáčky na koření nebo těstoviny, podložky pro sýry,“ vypočítává Radiožurnálu Vlado Volek z Obalové asociace Syba, která sdružuje asi 100 výrobců.

Například balený uzený sýr by se podle něj dal zabalit do polovičního obalu. Podobný problém podle něj představují instantní polévky. „Tento typ balení svádí výrobce potraviny k využívání větších ploch, než je nezbytně nutné z hlediska propagace,“ vysvětluje.

Konec jednorázových plastových obalů na potraviny. V New Yorku začal platit zákaz pro restaurace a obchody

Číst článek

Volek ukazuje také obal od žárovky, který má asi pětinásobnou velikost skutečné žárovky. „Je to blister, z angličtiny puchýř, vzniká tak, že se vyfoukne folie do tvaru zboží,“ objasňuje Volek.

Člověk, který uvádí obal na trh, má podle zákona zajistit, aby hmotnost a objem obalu byly kvůli ekologii co nejmenší. Pravidla se ale podle Volka při vyrábění obalů příliš nedodržují. „Podle mě je to bolavé místo v celé Evropské unii. Kontrola dodržování je chabá,“ myslí si.

Větší kvůli technologii

V zákoně o obalech se přitom píše, že mají výrobci obalů dbát na ekologii. „Osoba, která uvádí na trh obal, je povinna zajistit, aby hmotnost a objem obalu byly co nejmenší při dodržení požadavků kladených na balený výrobek a při zachování jeho přijatelnosti pro spotřebitele nebo jiného konečného uživatele, s cílem snížit množství odpadu z obalů, který je nutno odstranit,“ zní doslovná poučka.

Například obaly, které přicházejí do přímého styku s potravinami, spadají pod Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI).

„Během roku 2018 obdržela SZPI celkem 75 podnětů ke kontrole, které se týkaly obalů určených pro potraviny. Předmětem podnětů ale nebylo ani v jednom případě dodržování povinností, které se týkají nepřiměřené velikosti obalu potraviny,“ říká mluvčí Pavel Kopřiva.

O pokutování za velikost obalu neví ani Miroslav Koberna z Potravinářské komory. Připouští, že obal výrobek prodává a je z marketingového pohledu extrémně důležitý. Někdy jsou podle něj ale obaly větší kvůli technologii, tedy strojům, které třeba šunku nebo salám do vaničky skládají.

„Víme, že ty moderní rychloběžné linky potřebují prostor, do kterého v tom vysokém taktu ty plátky vkládají, musí tam mít nějakou vůli. Pokud by byl obal přesně na míru, tak bude vysoké riziko, že se ten stroj netrefí,“ vysvětluje Koberna.

Místo plastového sáčku Kišáček. Studentskou firmou roku se stali výrobci voskovaných ubrousků

Číst článek

Ministerstvo životního prostředí výrobce kontrolovat nemůže. „Ten, kdo výrobek zabalí, musí zvážit a být schopen obhájit všechna funkční kritéria obalu. Ty tato norma definuje jako ochranu výrobku, proces výroby obalu, proces balení a plnění, logistiku předkládání výrobku k prodeji a marketing, přijetí uživatelem nebo spotřebitelem, informace, bezpečnost, legislativu a ostatní hlediska,“ vyjmenovává Ondřej Charvát z tohoto resortu.

Celosvětová produkce plastů se od 60. let minulého století podle ministerstva životního prostředí zdvacetinásobila.

Veronika Hlaváčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme