Dlouhodobě nezaměstnaní musejí prokázat, že si shánějí práci. Jinak ztratí většinu sociálních dávek a od státu dostanou jen dva tisíce korun měsíčně. Řada starších lidí proto spoléhá na obce, které nabízejí veřejně prospěšné práce. V tom ale může být problém.

16:28 5. října 2004 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Starostové říkají, že se o další nezaměstnané starat nemohou. "Podle našich zkušeností je optimální počet tak do deseti lidí," upozorňuje starosta Benešova Mojmír Chromý. Radnice prý nemají lidi, kteří by nezaměstnané řídili, říkali jim, co mají dělat a kde.

Ministerstvo práce a sociálních věcí to ale vidí jinak. "Veřejně prospěšné práce jsou práce, které starosta vytvoří, nabídne je úřadu práce a úřad práce mu tam potom posílá uchazeče o zaměstnání," vysvětluje Ladislava Steinechová, podle níž starostové nový princip nepochopili. Všechny peníze, tedy i na šéfy, budou od státu.

Veřejně prospěšné práce jsou velkou šancí hlavně pro starší nezaměstnané. "Seká se tráva, zametá se, chlapi dělají zednickou práci, no prostě všechno, co se dá," říká bývalá zahradnice paní Dáša z Dubé na Českolipsku. Pro svou obec pracuje dvě třetiny roku, v zimě si pak chodí pro podporu.

Ke změně v pravidlech vyplácení sociálních dávek došlo od října, analytici odhadují, že první výsledky přinese během zimy. V Česku je déle než rok bez místa nejvíc lidí z celé Evropské unie, přibližně 50 procent všech nezaměstnaných.

Dušan Valenta, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít