Francouzský prezident a německá kancléřka se v uplynulém týdnu rozhodli přicestovat za svým protějškem Donaldem Trumpem do Spojených států v době, kdy jednání mezi obchodními partnery v rámci Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) přecházejí do závažné fáze. Z časové shody návštěv evropských státníků, rozhovorů mezi severoamerickými státy a nové dohody mezi Evropskou unií a Mexikem americký podnikatelský list vyvozuje konkrétní závěr.

„Obchodní partneři Spojených států dávají najevo, že svět se točit nepřestane a světový obchod se nezastaví ani v případě, že se Washington rozhodne jít ještě více cestou protekcionismu,“ soudí Wall Street Journal. Argumentuje konkrétním obsahem dohody, na které se zástupci Evropské komise a Mexika dohodli před týdnem.

80 miliard dolarů přes Atlantik

Obě strany ujednání se v principu shodly, že odstraní ochranářské bariéry vztahující se na širokou škálu zboží i služeb: zemědělskými produkty počínaje a poskytováním telekomunikačních služeb nebo těch souvisejících s cestovním ruchem konče.

Dohoda, spojující přes Atlantický oceán Mexiko a státy evropského integračního projektu, také otevře státní zakázky pro zahraniční účastníky. A to především na mexické místní i celostátní úrovni. Oboustranná obchodní výměna Mexika a Evropské unie přitom minulý rok činila skoro osmdesát miliard amerických dolarů, informuje Wall Street Journal.

Tato částka ukazuje, o co Spojené státy ve vztahu k ostatnímu světu přicházejí. Základní předpoklad pro moderní obchodní dohodu totiž jde mnohem dál, než by představovalo „jen“ tradiční snížení celních sazeb vztahujících se na už zpracované výrobky.

Tyto metody, které byly předmětem a cílem obdobných dohod v minulosti, považuje autor editorialu za překonané. Podle něj skutečně užitečná a praktická obchodní dohoda současnosti musí zahrnovat právě liberalizaci oblasti zemědělství. Její součástí musí být rovněž minimálně několik ustanovení, uvolňujících alespoň několik služeb a regulační překážky obchodu obecně.

Co je moderní dohoda?

Za moderní obchodní dohody, vyhovující potřebám současnosti, považuje americký list hned několik hospodářských partnerství, které se podařilo Evropské unii buď již finalizovat, nebo ke zdárnému konci proces alespoň směřuje. Patří sem smlouva mezi osmadvacítkou a Kanadou, známá pod názvem CETA či podobné ujednání s Japonskem.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Příkladem moderní dohody je ale pro Wall Street Journal také takzvané Transpacifické partnerství neboli TPP. Tedy regionální inciativa mezi státy Tichomoří, která byla znovuzrozena poté, co se z původně plánované úmluvy po nástupu Donalda Trumpa do úřadu Bílý dům stáhl.

S kritickou nelibostí deník poznamenává, že Spojené státy momentálně nejsou účastníkem ani jednoho z nedávno dohodnutých obchodních paktů. A chybou je prý také to, že stávající šéf americké administrativy nevynaložil žádné úsilí k oživení jednání o dohodě USA s Evropskou unií.

Zvláště uplynulý týden byl pro mezinárodní obchod důležitý. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová totiž doufají, že prezidenta Trumpa přesvědčí k prodloužení evropské výjimky z amerických ochranářských cel.

Těžká Trumpova pozice

Ale pokud se tak nestane a výjimka po prvním květnu – tedy už v tomto týdnu – přestane platit, Evropská unie i Mexiko ukazují, že pokud budou muset, budou hledat další trhy. A to i přesto, že Spojené státy zůstávají pro EU i Mexiko největším obchodním partnerem.

A pokud Donald Trump nakonec uspěje ve svém dlouhodobě signalizovaném úsilí o rozbití Severoamerické dohody o volném obchodu, bude v obtížné pozici, myslí si Wall Street Journal. Šéf Bílého domu tím totiž Evropské unii de facto umožní obchodovat se sousedy Spojených států s nižšími celními tarify a snazším přístupem na trh. Obchodníci a další ekonomické subjekty z unijních zemí budou tedy mít lepší podmínky než firmy a zemědělci ze Spojených států.

V takovém momentu se bude jednat o příklad jedné z nejvíce sebevražedných ekonomických ran za poslední století, myslí si hospodářský deník. A upozorňuje na Trumpovo tvrzení, že jeho politika uvalování celních přirážek na zahraniční zboží není protekcionistická.

„Jedná se prý jen o vyjednávací taktiku s cílem získat lepší obchodní dohody. Ty, které byly doposud uzavřeny a po kterých stávající americký prezident touží, ale zatím Spojené státy nezahrnují,“ uzavírá kriticky list Wall Street Journal.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus. 

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít