Obilí bude málo, tvrdí FAO. Je to účet bez hostinského, oponuje analytik
Světová produkce obilí letos oproti původním prognózám klesne pod úroveň své spotřeby, alespoň to tvrdí Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Hlavním důvodem má být nepříznivé počasí, které zasáhlo úrodu v Evropě i Spojených státech. Ceny obilí tak podle ní zůstanou na mezinárodním trhu vysoké a nestabilní.
Odhady se obvykle dělají s předstihem na základě jistých cenových signálů.
Světová produkce obilí letos klesne pod úroveň své spotřeby, tvrdí Oganizace OSN pro výživu a zemědělství. Ve studiu je agrární analytik Petr Havel.
„V tomto případě ale myslím, že skutečně je to ještě poněkud předčasný účet bez hostinského, přece jen ta data FAO sbírala asi nějakou dobu před tím zveřejněním, to znamená, nebudou úplně nejnovější a k tomu já bych dodal, že jenom za posledních 10 dní vyšly z agentur inovované odhady v docela rozhodujících zemích, jako je třeba Amerika, myslím Spojené státy, Indie anebo Austrálie a všude se oproti původním odhadům ty aktualizované odhady letošní produkce zvyšovaly,“ řekl Rádiu Česko agrární analytik Petr Havel.
Problémy s úrodou vždy postihnou rozvojové země.
„Všechny tyto problémy dopadají na ty nejchudší a je opravdu velice žádoucí a už hodně dlouho aktuální tento problém systémově řešit, protože je zcela evidentní, že je potřeba výrazněji zvýšit světovou produkci základních zemědělských potravin a ten prostor je právě v rozvojových zemích,“ tvrdí analytik.
Podle něj jsou řešením geneticky modifikované potraviny (GMO):
„Toto řešení volí ke zvýšení své produkce celý svět kromě Evropy, která je v tomto směru velmi protekcionistická a zalobbovaná organizacemi typu Greenpeace, které přesvědčily spotřebitele o tom, že jsou to rizikové plodiny, a není to vůbec pravda, je to dokázáno tisíci vědeckými pokusy, že GMO jsou v pohodě.“
Potenciál rozvojového světa
Jak Havel dále upozornil, rozvojový svět má mnohonásobný potenciál zvýšit svou zemědělskou produkci. Ta by pak byla velmi levná a vyspělé země se obávají toho, že by to ohrozilo jejich vlastní farmáře.
„Skutečně systémové řešení je podpořit produkci v rozvojových zemích, ale zároveň podpořit zpracování zemědělských surovin v těchto rozvojových zemích, aby si, lidově řečeno, rozvojové země snědly, co si vyprodukují, neohrožovaly tím pádem svojí levnější produkcí ty vyspělé země a zároveň byly soběstačné,“ doplnil analytik.
Zdražení komodit už se na trhu v Česku promítlo. Ovšem ceny surovin jsou jedním z faktorů, ale ne vždy rozhodujícím. Zvýšily se například ceny energií a elektřina i nadále podraží, a to kvůli odstavení německých jaderných elektráren. Dále rostou náklady na platy a i ceny pohonných hmot.
„Já třeba pro letošní rok očekávám, že ty ceny zemědělských surovin na českém trhu oproti dosavadnímu stavu nebo třeba oproti loňskému roku neporostou,“ uzavřel agrární analytik Petr Havel.
