Objem základního kapitálu z daňových rájů v českých firmách vzrostl na půl bilionu
Firmy z takzvaných daňových rájů stále častěji investují do českých podniků. Celkový podíl na základním kapitálu tuzemských společností už tvoří více než 430 miliard korun. Vyplývá to z průzkumu společnosti Bisnode.
Firmy se sídlem v zahraničí ovládají jen malé procento českých firem - jen kolem tří procent. Přes tyto podniky ale teče obrovské množství peněz.
„A díky tomu mají poměrně značný vliv jak na podnikatelské prostředí, tak na celkový ekonomický vývoj. Předpokládáme, že investoři, kteří stojí za těmito firmami, jsou lidé, kteří velmi váží své kroky,“ říká analytik Bisnode Michal Řičař.
„Takže jsou to projekty, které jsou zpravidla profitabilní z dlouhodobého hlediska, poskytují poměrně nižší riziko a relativně vyšší výnos, což není na trhu běžné. Je to dostupné těm, kteří mají větší možnosti,“ dodává.
Firmy přesídlují do zahraničí, protože tam mají lepší podmínky pro podnikání než v Česku. Současně si také snižují daňový základ a zajišťují si alespoň nějaký stupeň anonymity podnikání. Jenže právě ta často nahrává podvodníkům.
„Firmy, které to využívají, platí výrazně méně než poctivé, které v daňových rájích nejsou. Vede to k nelegálním daňovým únikům. Kombinace utajování vlastníků a snižování daňových odvodů je ideální pro korporátní zločin a praní špinavých peněz,“ uvedl už dříve ředitel Transparency International David Ondráčka.
Daňové ráje ale můžou přinášet i pozitiva. „Konkurence v rámci globálního daňového prostředí a fakt, že existují státy, které umožňují velmi příhodné zdanění, je určitým tlakem na státy, které by mohly mít tendence daně neúnosně zvyšovat,“ vysvětluje analytik finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda.
„Přeci jen to, že je umožněn určitý únik někam, pomáhá disciplinovat země typu Spojených států, Německa i České republiky, kterým daňové ráje v rostoucí míře vadí,“ uzavírá.
Počet firem se sídlem v daňových rájích stále roste. Na kontrolu rizikových podniků se už zaměřila Finanční správa, protože podle odhadů kvůli nim Česko přichází o miliardy korun. V některých případech požádala i o mezinárodní výměnu informací.
