Odboráři: Zkraťte pracovní dobu na 37 a půl hodin. Hospodářská komora nesouhlasí
Češi by mohli v příštích letech trávit v práci méně času. Českomoravská konfederace odborových svazů by ráda zkrátila pracovní dobu o dvě a půl hodiny týdně. Podle odborů Češi pracují výrazně víc než ostatní zaměstnanci v Evropské unii. Plán odborářů ale kritizují zaměstnavatelé nebo třeba Hospodářská komora.
Méně času v práci by totiž mohlo znamenat i méně peněz na výplatní pásce. Navíc podniky bojují s nedostatkem zaměstnanců – kratší směny by pak mohly ohrozit i firmy samotné.
Méně hodin v práci – toho chtějí dosáhnout v příštích čtyřech letech odboráři.
Místo 40 hodin týdně jen 37 a půl. Tedy o 30 minut denně méně. Tak by během následujícíh čtyř let rádi zkrátili pracovní dobu zaměstnanců odboráři. Podle nich totiž Češi stráví v práci výrazně víc času než ostatní zaměstnanci v Evropské unii. Třeba v porovnání se sousedním Německem o 270 hodin ročně víc.
Cíl je dosažitelný
Podle znovuzvoleného předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je český zaměstnanec přetěžovaný: „Dokonce máme zjištění, že podle dat OECD a Eurostatu čím je delší pracovní doba, tím jsou nižší mzdy a myslíme si, že to je velice signifikantní. Takže z našeho pohledu tlak na postupné zkracování pracovní doby je naprosto logický a navíc je tu tlak na zaměstnavatele, protože si myslíme, že není vždycky nutná tak dlouhá pracovní doba.“
Eurostat: Rozdíl mezi nejbohatějšími a nejchudšími je v Česku nejnižší mezi zeměmi EU
Číst článek
Méně času v práci by mohli zaměstnanci trávit už za tři nebo čtyři roky. „Souvisí to samozřejmě s náběhem digitalizace a se spoustou dalších věcí. V Německu je třeba 35hodinová doba v průmyslu generálně, takže máme ještě v tomto směru co dohánět. Myslíme si, že ten základní směr zkrácení ze 40 na 37,5 je bez problému dosažitelný,“ věří Josef Středula.
Třeba Agnieszka Piasná z Evropského odborového institutu na víkendovém sjezdu Českomoravské kofederace odborových svazů řekla, že tuzemská délka pracovní doby, která se pohybuje mezi 40 až 42 hodinami je jednou z nejvyšších v západní Evropě. Navíc Česko je podle ní na kratší pracovní dobu připravené.
„Česká republika si v současné době vede velmi dobře a přitom zaměstnanost je velmi vysoká a právě díky tomu, že ekonomické výsledky jsou tak dobré, tak je čas, aby se zkrátila pracovní doba,“ říká Piasna.
Zaměstnanci chybí
Naopak Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy, je proti zkracování pracovní doby v Česku. Už kvůli kvůli rekordně nízké nezaměstnanosti, která způsobuje nedostatek pracovníků na trhu. Kratší pracovní doba by tak podle Mileny Jabůrkové mohla ohrozit samotné firmy.
„Dnes v oborech, kde zaměstnanci chybí, je těžké pokrýt zakázky přesčasovou prací, takže by to mělo i neblahý vliv na zaměstnance, protože když snížíte pracovní dobu, ještě zvýšíte tlak, který na ně je, aby zakázky splnili ve stanovené a požadované době,“ říká pro Radiožurnál Jabůrková.
Odboráře i nadále povede Středula, Samek a Sokolová. Nikdo z nich neměl protikandidáta
Číst článek
S návrhem odborářů na zkrácení doby nesouhlasí ani prezident Hospodářské komory, Vladimír Dlouhý. Česko totiž podle něj nemá stejnou produktivitu práce jako Německo. Navíc s nižším počtem hodin by se zaměstnancům krátila i výplata.
Některé firmy také umožňují svým zaměstnancům pracovat z domova a v hodinách, které jsou pro ně příjemné. Podle Vladimíra Dlouhého jsou tak návrhy odbořářů nejen na zkrácení pracovní doby ale i zvyšování minimální mzdy na 13 700 korun v dnešní ekonomické situaci populistické. Mzdy totiž zaměstnavatelé svým lidem navyšují sami – hlavně kvůli tomu, aby si je dokázali udržet.
