Odborníci: Úsporné bydlení představuje nový trend, zatím hlavně u rodinných domů

Šetrné bydlení provázejí v Česku živé debaty. Zintenzívnily se zejména poté, co prezident vetoval zákon o hospodaření energií. Poslanci ale jeho veto přehlasovali, a budovy tak budou muset být označeny energetickými štítky. Ty mají informovat o spotřebě energií a vést k jejich úsporám.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zateplování panelových domů ve Vlašimi (5) | Foto: Karel Chlumec

Energeticky úsporné bydlení je podle koordinátora oborové iniciativy Šance pro budovy Petra Holuba trendem, který by se rozvíjel i bez ohledu na nově přijatý zákon. Příkladem je třeba Německo nebo Rakousko.

„V České republice energeticky úsporné stavitelství začíná, ale je nevyhnutelnou reakcí na zvyšující se ceny energie. Ale samozřejmě nová legislativa, kterou vítáme, tomu dává předvídatelný rámec na dalších 8 až 10 let,“ myslí si Holub.

Přehrát

00:00 / 00:00

Koordinátor oborové iniciativy Šance pro budovy Petr Holub a ředitel společnosti JRD Jan Řežáb mluvili o trendech ve stavebnictví a cenách energií

Přijatý zákon má podle něj sloužit k ochraně spotřebitele. Jen odborník totiž pozná, jaká je skutečná energetická náročnost domu, takže by jinak mohlo docházet k případům, kdy nepoctiví prodejci nabídnou energeticky úsporné domy, které ve skutečnosti žádné úspory nepřinesou.

Přechod k energeticky úspornému bydlení prý v Česku zatím neprobíhá nijak masově. Celý stavební sektor je poněkud nezkušený a architekti, projektanti i stavební firmy se nové způsoby teprve učí, vysvětluje ředitel společnosti JRD Jan Řežáb. Rozdílné jsou například požadavky na kvalitu nebo různé detaily.

„V oblasti, kde stavebník je stejný jako uživatel, to znamená rodinné domy, tam o tom vždy přemýšlí. Tam je již ten trend jasně nastartovaný a téměř každý nový rodinný dům je teď nějakým způsobem optimalizován,“ říká Řežáb.

Náklady se prý vrátí za 10 až 15 let

Pokud se ovšem jedná o budovy, které staví developerské firmy nebo různé komerční subjekty, stavebník většinou nemá důvod šetřit.

„Tam je potřeba, aby buďto byl tažen poptávkou, což je velmi pomalý proces, abychom se dostali do té úsporné výstavby, anebo tím, co se teď děje. To znamená, že je tam jako by tlak norem, že musíme stavět nějakým úspornějším způsobem, což se projeví potom v úspornějším a zdravějším provozu pro uživatele,“ dodává Řežáb.

Úspory provozních nákladů u nízkoenergetických a pasivních domů by se podle něj měly v případě rodinných domů projevit za 10 až 15 let. Řežáb zdůrazňuje nutnost pořízení kvalitní tepelné izolace, speciálních dveří i oken s trojskly a zajištění účinného větrání.

Kritici nízkoenergetických a pasivních domů varují zejména před přehříváním a nízkou relativní vlhkostí. Podle Holuba ale nejde zobecňovat.

„Když je úsporný dům postaven kvalitně, tak má naopak kvalitnější vnitřní prostředí, to znamená přívod předehřátého čerstvého vzduchu, naopak odvod vlhkosti, odvod roztočů, plísní, pachů. Nemusí se tam tak často uklízet. Přehřívání je potřeba řešit vnějšími žaluziemi nebo nějakou pergolou, ale jsou to všechno věci, které lze technicky řešit poměrně jednoduše, ale je potřeba k tomu přistoupit chytře,“ uzavírá.

Kristina Winklerová, Magdaléna Trusinová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme