Odbory zatím neuspěly s požadavkem zvyšovat minimální mzdu o tisíc korun ročně
Odbory se s vládou a zaměstnavateli na zvyšování minimální mzdy neshodly. Odboráři na jednání tripartity ve Strakově akademii přišli s tím, že chtějí každoroční růst minimální mzdy o tisíc korun. Zaměstnavatelé chtějí přidat od ledna 500 korun.
Částku tak bude muset stanovit vláda. Ta se zavázala ve svém programovém prohlášení k tomu, že se minimální mzda musí přiblížit ke dvěma pětinám průměrné mzdy. Loni odpovídala 33,1 procenta.
Ministryně práce Michaela Marksová z ČSSD řekla, že kvůli splnění tohoto závazku by musela skutečně růst o tisíc korun ročně.
Tripartita se dnes nedohodla na dalším zvýšení minimální mzdy. Mluvil o tom David Marek, hlavní ekonom Deloitte
Co nejdříve to bude řešit koaliční rada. Pak by měla rozhodnout vláda. Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD i ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO chtějí minimální mzdu zvýšit.
Ta se naposledy zvýšila letos v lednu o 700 korun na 9200 korun.
„Zvýšení minimální mzdy není ekonomicky vůbec triviální záležitostí. Má své přínosy i své náklady. Nelze to pojmout jednoduše učebnicově, že minimální mzda je vždy nutné zlo. V České republice byla dlouhodobě nízká v relaci k průměrné mzdě,“ říká David Marek, hlavní ekonom Deloitte s tím, že zvýšení by nemuselo znamenat ohrožení pro český trh práce.
Nebezpečné by ale podle něj mohlo být navržené tempo růstu: „40 procent, co se týče relace mezi minimální a průměrnou mzdou, už je úroveň, která v některých profesích může být příliš vysoko a může začít vytvářet zbytečnou umělou nezaměstnanost.“
Vydrží zvýšení ekonomika?
Podle Josefa Středuly, předsedy ČMKOS, požadované zvýšení minimální mzdy o tisíc korun naše ekonomika bez problémů vydrží:
„Jestliže to vydržela například ekonomika Slovenska, kde je ještě vyšší minimální mzda, tak česká to zvládne doufám dvakrát tak.“
O jednání tripartity o minimální mzdě mluvili předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a předseda Konfederace zaměstnavatelských svazů Jan Wiesner
„To, v jakém stavu česká minimální mzda je, je velmi závažné. Hranice chudoby je 9674 korun a čistá minimální mzda je 8180 korun. To znamená, že ten, kdo chodí poctivě do práce, dostane takovou níži své mzdy, že může jít rovnou na sociálku a žádat o dávku. To považujeme za naprostý nesmysl, anachronismus,“ uvádí Středula.
„My vycházíme z toho, co se děje v podnicích, co se děje v ekonomice. Minimální mzda byla pro letošní rok zvýšena o 700 korun. Pro příští rok navrhujeme nárůst o 500 korun, což znamená o 5,4 procenta. Kdyby to bylo o tisíc korun, bylo by to o 10,9 procenta,“ oponuje Jan Wiesner, předseda Konfederace zaměstnavatelských svazů a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy.
„Proti tomu nejsou parametry ekonomiky vyváženy. Musíme vycházet z toho, jaká je produktivita práce, jaké je HDP. Není tedy možné vycházet jen z toho, co je v zahraničí,“ míní Wiesner s tím, že tam, kde to ekonomika podniku dovolí, nabádají zaměstnavatele, aby mzdy zvyšovaly.
„Podniky si za minulý rok vydělaly dost razantním způsobem. Růst zisku ve firmách byl 13,3 procenta, růst mezd 2,2 procenta. Když si k tomu přičtu ještě odvody mimo Českou republiku ve výši 320 miliard korun, tak si myslím, že jsme ještě vstřícní, co se týká nárůstu minimální mzdy o tisíc korun,“ dodává Středula.
