Čeká nás míň svobody, míní ekonom Singer. Blížíme se něčemu, co by se dalo nazvat feudalismem, říká
Pandemie koronaviru podle ekonoma Miroslava Singra dramaticky zvedla úlohu digitálu a nových společností. „Byznys se evidentně vzdal části svých obchodních cest,“ říká člen Národní ekonomické rady vlády a bývalý guvernér ČNB. Obecně podle něj teď zažívá lidstvo technologickou revoluci v oblasti komunikací a zpracování informací. Srovnává to s dobou, když Římané stavěli první silnice.
„Výhoda hierarchicky organizovaných struktur vůči těm, které se nějak spontánně koordinují, stoupá. Římské impérium byla hierarchicky organizovaná struktura. Bez silnic a dopravy by nebyla možná. Výhoda velkých korporací je větší a taky začíná být silnější stát, který je schopnější definovat složitá pravidla. Vynucovat si je a méně se orientovat jen podle daní. To všechno mění svět,“ míní hlavní ekonom Generali CEE Holding.
A pokračuje: „Mám takový pocit, že se trošičku blížíme světu, který je bližší něčemu, co by se dalo spíš nazvat feudalismem než volným kapitalismem. Kde záleží nejen na tom, kolik máte peněz, ale jak se chováte, jaký máte rodokmen. Kde panovník rozdává různá privilegia. Můžete třeba vařit pivo, nebo jste uznáni jako zelená společnost. V tomto smyslu se svět dramaticky mění.“
Lidstvo po koronaviru čekají systémové změny, méně svobody, na kterou bylo zvyklé. Které svobody odejdou jako první, si ale netroufne odhadnout.
„Takovou křišťálovou kouli nemám. Navíc se necítím být ani politologem, ani sociologem ani historikem. Je ale evidentní, že změny bude hodně vidět u médií, kde je to hrozně vidět už teď. Budeme opatrnější na to, jak se chováme, co říkáme. Jestli říkáme i věci, které nejsou zrovna obecně považované za správné,“ soudí.
Tenze ve společnosti
To, že řada podnikatelů v Česku přišla, nebo přichází, vlivem restrikcí o živnost, povede podle Singra k tenzím. „Je to kus možnosti seberealizace ve vlastním podnikání, o kterou lidé přijdou a přicházejí,“ upozorňuje.
„Teď posíláme zaměstnance z oblasti gastronomie do fabrik, a to není úplně dobře. Myslím, že nebudou nadšeni. Navíc určitě počítali s trošku jinými příjmy, než mají. Vidím to jako nebezpečné. Protože to nejsou typičtí vítězové digitalizace. Kluci, kteří budou kreativně u počítačů něco vymýšlet. Jsou to lidé, kteří žili ze schopnosti společenské interakce, ze schopnosti něco zorganizovat, narychlo improvizovat, zařídit. A jim se ten trh dramaticky zmenšuje,“ uvažuje ekonom.
Podnikání loni přerušilo meziročně o 43 procent více živnostníků. Nejhorší byla situace ke konci roku
Číst článek
Česko se podle něj po skončení pandemie vrátí k masové turistice, protože se vrátí touha cestovat. Ale jak říká, nevrátí se v té nejlepší marži této oblasti, což je byznys.
„Když to řeknu úplně jednoduše: Generali řídí střední a východní Evropu z Prahy. A my jsme fakt zjistili, že to do značné míry jde s mnohem menším počtem cest, než předtím,“ popisuje.
Turistiku Singer označuje za druhou Škodovku pro Česko. „A o tuto Škodovku v zásadě přicházíme. Jde hlavně o kongresy, protože lidé se mezitím naučili fůru věcí vyřešit online. Většina z nich zjistila, že jim to vyhovuje. Covid vlastně jen urychlil změnu,“ dodává.
Restaurace, hospůdky, bary či kavárny se podle něj v Praze po pandemii opět otevřou. „Myslím si, že podobně plná hospůdek, barů a kaváren, obávám se, že občas s jiným vlastníkem, bude Praha v rezidenčních čtvrtích. Trošku bych se bál o hospůdky a kavárny v byznysových centrech. Tam bude pravidelně docházet už míň lidí,“ dodává Miroslav Singer.
Celý rozhovor Barbory Tachecí si můžete poslechnout ze záznamu.
