Nejlepší výsledek od roku 2010. Ovocnáři sklidili 178 tun, nedařilo se jen angreštu

Loňská sklizeň ovoce v sadech českých ovocnářů vzrostla meziročně o 49 procent na nadprůměrných 177 821 tun. Byla nejvyšší od roku 2010. Úroda loni vzrostla u všech ovocných druhů s výjimkou angreštu. U švestek, meruněk, broskví a malin se sklizně víc než zdvojnásobily. Na kvalitě se ovoce se však negativně podepsalo loňské mimořádné sucho.

Hradec Králové Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

sklizeň jablek (ilustrační foto) | Foto: Miroslav Zimmer

Předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík k výsledkům sklizně řekl, že s rokem 2017 není loňská sklizeň plně srovnatelná, protože předloňskou úrodu zdecimovaly jarní mrazy. Předloňských 119 000 tun ovoce bylo jednou ze dvou nejnižších sklizní po roce 1990. V porovnání s pětiletým průměrem sklizní z let 2013 až 2017 byla loňská sklizeň vyšší o 17 procent.

Nejchutnější jablka z loňské sklizně? Odrůda Andera z Holovous, rozhodli ovocnáři

Číst článek

Vyšší sklizeň však podle Ludvíka řadě ovocnářů moc radosti nepřinesla. „Úroda byla významně postižena suchem na kvalitě. Velká většina plodů nedorostla do velikosti, které požadují odběratelé pro konzumní ovoce. Nejvíce se to týkalo jablek, hrušní, třešní a rybízu,“ řekl Ludvík.

U stěžejního ovoce jablek tak až dvě třetiny úrody podle Ovocnářské unie šly na průmyslové zpracování, zatímco obvykle to je asi třetina. Část jablek se ani nesklízela. Navíc ceny jablek na průmyslové zpracování proti minulým letům klesly téměř o dvě třetiny k nerentabilní úrovni jedné koruny za kilogram. U některých ovocnářů mohla tato situace znamenat propad tržeb o 30 až 50 procent.

Sklizeň jablek loni vzrostla o 42 procent na 144 888 tun. V porovnání s pětiletým průměrem to představovalo navýšení o 14 procent. Druhým nejpěstovanějším druhem v produkčních výsadbách jsou švestky, u nichž sklizeň meziročně vzrostla o 167 procent na rekordních 11 518 tun. Proti pětiletému průměru to znamenalo nárůst o 82 procent.

Ovoce je víc než loni. Meruněk bude trojnásobek, přibyde i třešní, višní a jahod

Číst článek

U třešní sklizeň proti pětiletému průměru vzrostla o 26 procent na 2659 tun, úroda meruněk stoupla o šest procent na 1926 tun, višní o 31 procent na 6774 tun a hrušní o 12 procent na 7120 tun. Sklizeň broskví sice meziročně vzrostla o 124 procent na 959 tun, ale v pětiletém průměru stagnovala. Většina výsadeb broskví je totiž přestárlá a pěstování broskví je v ČR na ústupu. Ještě před deseti lety byly sklizně broskví na úrovni 3000 tun.

Vůbec největší nárůst proti pětiletému průměru vykázaly maliny a ostružiny s růstem 238 procent. Sklizní 126 tun však toto ovoce nadále patří k marginálním druhům. „V nárůstu se projevily nové výsadby maliníku ve středních Čechách,“ vysvětlil Ludvík.

V ČR je 13 985 hektarů produkčních ovocných sadů a jejich plocha se v posledních letech snižuje. Ještě v roce 2013 bylo v ČR téměř 18 000 hektarů sadů. Největší část výsadeb zabírají jabloně, a to 6874 hektarů. Slivoně jsou na 1948 hektarech. Roční výkon ovocnářství z produkčních sadů se v průměrném roce odhaduje na více než jednu miliardu korun. Včetně sezonních pracovníků dává ovocnářství práci zhruba 5000 lidí.

Výše úrody v ČR nemá na ceny ovoce vliv, protože ceny v Česku se řídí evropským trhem. Záleží tedy na tom, jaká je úroda v hlavních pěstitelských zemích EU. Na konci prosince kilogram jablek v obchodech v průměru stál 26,43 koruny, což bylo meziročně o 8,6 koruny, tedy 25 procent, méně.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme