Tykač: Projevili jsme zájem o koupi vydavatelství MAFRA. Jednání jsou ale na počátku

Kvůli zavedení takzvané válečné daně v Česku začala energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače více svých obchodů provádět – a tím pádem i zdaňovat – v zahraničí. Tam chce také v příštích letech více investovat. „Svůj byznys za deset let vidím zejména ve Spojených státech a v Austrálii. Tato místa preferujeme, do Evropy se nám upřímně zase tak moc nechce,“ říká Tykač v exkluzivním rozhovoru.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pavel Tykač

Pavel Tykač zájem o MAFRU projevil, ale jednání jsou teprve na počátku. | Zdroj: Profimedia

Byl pro vaši skupinu loňský rok mimořádný, pokud jde o těžbu uhlí a výrobu elektřiny? Dá se to tak říct?
Ano, určitě se to tak dá říct. Naše elektrárny měly rekordní výrobu. Chvaletická elektrárna měla vůbec největší výrobu za dobu své více než čtyřicetileté existence, u Počeradské elektrárny k tomu mnoho nechybělo. Takže ano, ta poptávka byla mimořádná.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Peníze a vliv Jany Klímové. Hostem je Pavel Tykač

Platí totéž o těžbě uhlí, v níž padaly rekordy už během loňského roku?
Ano. Z hlediska posledních pěti let to byla rekordní těžba. Samozřejmě v době, kdy jsem do tohoto sektoru před 15 lety vstupoval, tak byly ty těžby vyšší. Ale to byla trochu jiná doba.

Pokračuje ten zájem i letos? Očekáváte, že se ty rekordy udrží? Přece jenom se zdá, že energetická krize pomalu odeznívá…
Ono v únoru těžko soudit. Zatím ta poptávka pokračuje, ale uvidíme, jaké bude jaro. Protože na jaře většinou hodně teče voda a hodně fouká vítr, už se oteplí, takže poptávka po elektřině klesá a nastupují obnovitelné zdroje.

Já se ptám i proto, že vláda na energetické firmy uvalila odvody z mimořádných tržeb a také celkem vysokou mimořádnou daň z nadměrného zisku. Například ČEZ by měl kvůli tomu státu poslat během letošního roku až 80 miliard korun. Vy máte za vaši skupinu odhady, kolik od vás letos stát zinkasuje?
Zase musím říct to samé: je únor, takže se to těžko odhaduje. Za prosinec, leden a únor určitě nějaké peníze odvedeme, ale je hrozně těžké soudit, jak velké částky to budou. Ty obrovské částky, o kterých mluvíte v případě ČEZ, jsou do značné míry způsobeny jeho jadernými elektrárnami.

Na těch jaderných elektrárnách je strop 70 eur, zatímco na našich elektrárnách je strop buď 170, nebo 230 eur. Takže ten odvod ČEZ je zejména z jaderné části.

„Naše elektrárny měly rekordní výrobu. Chvaletická elektrárna měla vůbec největší výrobu za dobu své více než čtyřicetileté existence, u Počeradské elektrárny k tomu mnoho nechybělo. Takže ano, ta poptávka byla mimořádná.“

Pavel Tykač

Znamená to, že uhelné elektrárny nemají ani při vysokých cenách tak velké marže?
Teď momentálně nemají tak velké marže. Byly v loňském roce týdny a měsíce, kdy měly mimořádné marže, ale to už je teď minulostí. Teď už se ten trh vrací k „business as usual“.

Firma Sev.en Commodities

Máte přece jenom nějaký odhad, jestli to budou desítky miliard, nebo jenom jednotky miliard?
Určitě odvedeme dost vysokou částku na dani z příjmu, protože jsme ještě v loňském roce měli v Česku i náš zahraniční trading. Tam zisky pochází ze zdrojů ze zahraničí, ale my jsme se snažili tak trošku tomu Česku přifoukávat, připískávat a snažili jsme se ty transakce zdaňovat v Česku.

Takže určitě budeme mít hodně vysokou daň z příjmů. A jak budou vypadat ty ostatní daně, to je těžko říct. V každém případě náš největší odvod do státního rozpočtu, což je okolo 30 miliard ročně, pochází z CO2 povolenek.

Zmínil jste tedy, že váš trading sídlí i v zahraničí. Předpokládám, že mluvíte o Sev.en Commodities, které sídlí v Lichtenštejnsku, má odštěpný závod Praze a tady platí daně. Vaše mateřská společnost má sídlo na Kypru. Má to nějaký vliv na to, jaké tady odvádíte daně?
Ne, nemá. My jsme na Kypru a v Lichtenštejnsku do letoška neplatili téměř žádné nebo jenom minimální daně. Snažili jsme se všechen ten obchod realizovat z Česka, protože odtud pocházíme, a když to jde, tak jsme se snažili většinu obchodů a i zisků realizovat spíš tady.

Samozřejmě že když se zdanění změnilo na téměř 80 procent, tak to velký smysl nedává.

Zestátnění ČEZ není energetickým všelékem, tvrdí expert Blahoslav Němeček

Číst článek

Ptám se i proto, že třeba Daniel Křetínský, který působí v podobném oboru jako vy a měl v Praze velký trading, tak se naštval a řekl, že to převádí do zahraničí...
Ani bych neřekl, naštval. Já si myslím, že mu skoro nic jiného nezbývá, protože ve chvíli, kdy vám vláda změní ze dne na den zdanění z 19 na 79 procent a vy tu reálně realizujete zisky…

Když naši tradeři, kteří mnohdy sídlí v Lichtenštejnsku, prodávají na nizozemském obchodním bodu TTF plyn, který pochází z lodi z Ameriky, britskému nebo francouzskému zájemci, tak to s českým zdaňováním nemá mnoho společného. Ale my jsme se to snažili zdaňovat tady, stejně jako to dělal Dan Křetínský.

A to už teď samozřejmě nedává smysl. Zisky, které vytváříme v Česku, budeme dál zdaňovat v Česku. Ale u naší skupiny už skoro devadesát procent zisků – nebo mnoho do 90 procent rozhodně nechybí – dneska pochází ze zahraničí.

Tyto peníze budou z velké části zase zdaňovány tam, kde vznikají, to znamená v Lichtenštejnsku, v Austrálii, ve Spojených státech nebo tam, kde sídlí naše firmy.

Když mluvíme o daních včetně těch mimořádných v letošním roce, bavíme se o jednotkách miliard, nebo stovkách milionů?
Myslím, že to skoro jistě bude přes pět miliard. Nejsem si jistý, jestli to překročí 10 miliard. Nemohu to vyloučit, ale rozhodně to nemohu ani stoprocentně slíbit. Taky jde o to, které daně do toho počítáte. Když do toho započítáte i nepřímé daně nebo povolenku, tak pak se dostáváme někam ke čtyřiceti miliardám korun ročně.

Jaký očekáváte další vývoj v energetice? Teď jsme svědky obrovských změn kvůli válce na Ukrajině. Jak to změní obchod s komoditami, především s elektřinou? Myslíte, že se vrátíme do dob nějaké regulace cen?
Myslím si, že krátkodobě určitě ne, protože ten systém je nesmírně složitý a za normální situace je nastavený celkem dobře. To, že loni v té mimořádné situaci úplně neobstál, to je pravda, ale krátkodobě určitě ne. A dlouhodobě se neodvažuji odhadnout, co v Bruselu vznikne a jakým způsobem to bude potom reálně převedeno do praxe.

„Když naši tradeři, kteří mnohdy sídlí v Lichtenštejnsku, prodávají na holandském obchodním bodu TTF plyn, který pochází z lodi z Ameriky, britskému nebo francouzskému zájemci, tak to s českým zdaňováním nemá mnoho společného.“

Pavel Tykač

Akcionář ČEZ

Na vás to obchodování na burzách také dopadlo. Vy jste spolu s ČEZ a s EPH žádali stát o půjčku na zálohy, abyste mohli zjednodušeně řečeno nabízet kontrakty na burze. Vy jste ji nakonec nedostali. Proč?
Cítili jsme se tam ze strany státu trochu odstrčeni. Ve skutečnosti je to tak, že majoritní podíl elektřiny v Česku vyrábí ČEZ, druzí jsme my a pak nikdo jiný už nevyrábí ani čtvrtinu toho co my. A ty peníze jsme opravdu dost zoufale potřebovali. ČEZ je dostal asi čtvrtý nebo pátý den platnosti toho zákona.

Nám je vláda slibovala, někteří ministři si udělali „píárko“ na tom, jak už nám ty peníze odsouhlasili, ale nikdy jsme žádné nedostali.

A pak už jste je ani nechtěli, nebo prostě to vyšumělo?
Mám pocit, že to vyšumělo. Že bychom je nechtěli, to bych neřekl, ale myslím, že ta nevůle ze strany úředníků státu tomu zabránila.

Měl by se systém obchodování na burzách změnit? Loni se hodně kritizovalo, že kvůli tomu zbytečně vyrostly ceny elektřiny víc, než by musely…
Myslím, že to, proč vyrostly ceny elektřiny, nebylo kvůli obchodování na burzách. Burza je jenom místo, kde se potkává nabídka a poptávka. Ve chvíli, kdy zavládla panika, že toho plynu nebo té elektřiny nebude dost, tak to je to samé, jako když zavládne panika, že nebude benzin.

Všichni jedou ke stanicím a postaví se do fronty a cena benzinu stoupá.

Inflace se na dvě procenta dostane v příštím roce, říká guvernér národní banky Michl. Řeší i sílu měny

Číst článek

Vy jste akcionářem ČEZ. Přes vaše společnosti jste měl kolem jednoho procenta. Loni jste vyhlásil, že chcete získat téměř tři procenta. Potom vypukla válka na Ukrajině a řekl jste, že od toho ustupujete. Jak to dopadlo? Kolik máte teď procent ČEZ?
To se přiznám, že přesně nevím. My jsme tam potom, když se ceny propadly, ještě něco přikupovali. Ale já ta detailní čísla úplně nesleduji. To u nás dělají kolegové, já to úplně přesně nevím. Určitě máme víc než v době, kdy jsme se o ten odkup pokoušeli. Ale kolik je to přesně, to vám neumím říct.

Ale určitě víte, jestli máte jedno, nebo tři procenta…
Myslím si, že je to pod tři procenta.

Co je vaším cílem v ČEZ, proč tam chcete navyšovat svůj podíl?
To je čistě finanční pozice. Je to pohled člověka, který vidí, že se v Evropě 15 nebo 20 let vůbec neinvestovalo do konvenčních zdrojů elektřiny a že ČEZ vlastní dvě jaderné elektrárny, vodní kaskádu, přečerpávací elektrárny a distribuci. Takže nám i za ty současné ceny připadá ta akcie podhodnocená.

A je to čistě finanční investice. Ani by mi nepřišlo v pořádku s ohledem na to, že podnikáme na stejném trhu a jsme vlastně dva největší konkurenti v zemi, tak aby to pro mě bylo cokoliv jiného než finanční investice.

Lex ČEZ

Co jako minoritní akcionář říkáte na možné oddělení elektráren ČEZ do státní firmy, a to za pomoci připravované novely zákona tzv. lex ČEZ, který jiné minoritní akcionáře rozzuřil?
Já bych tady odkázal nás na váš článek z iROZHLAS, který bych okamžitě podepsal. Mám k tomu snad jediný dodatek. Tvrzení, že pokud by stát měl 100 procent akcií ČEZ, tak by to zvýšilo možnost státu ovlivnit cenu elektřiny, se mi zdá nesmyslné. Neumím si to představit.

Co by stát mohl se 100 procenty, co nemůže už teď se sedmdesáti? Aby bylo zřejmé, co říkám: Já se vůbec nebráním tomu, že stát potřebuje z řady dobrých důvodů vlastnit tu výrobní část, chce-li stavět jadernou elektrárnu. Děje se tak všude v Evropě i ve světě, že jaderné elektrárny staví státy.

Takže jde podle vás o snadnější výstavbu jaderných elektráren?
Pokud je tím důvodem výstavba jaderných elektráren, tak je to naprosto srozumitelné. Pokud to někdo bude „píárově“ balit do toho, že důvodem je levnější elektřina, tak tu cestu já tady zákonně a právně nevidím.

Nebojíte se, že jako minoritní akcionář budete poškozen, když by se ČEZ rozdělil?
Pozoruji to trošku s pozdviženým obočím. Já tomu legitimnímu záměru vlády mít 100 procent ve výrobní části rozumím. Pořád je to ale zbavení majetku někoho, kdo toho majetku nechce být zbaven. Takže by to mělo být za nějakou náhradu a transparentním způsobem, měla by k tomu být nějaká diskuse.

Ta myslím vůbec neproběhla. A ten, skoro bych se odvážil říct pokoutní způsob, jakým bylo potom do připravovaného zákona o čemsi úplně jiném po proběhlém připomínkovém řízení vloženo nějaké klíčové ustanovení, které se navíc může v celé zemi týkat jenom ČEZu, a přitom tam ten ČEZ není jmenován...

Působí to takovým podivně skrytým dojmem. Myslím, že vláda nezačala šťastně. To neznamená, že to nemá nějaká dobrá řešení, ale já to v tuto chvíli spíš jen pozoruji.

Prognóza Evropské komise: Českou ekonomiku čeká stagnace, celou Evropskou unii ale mírný růst

Číst článek

Kde vidíte svůj byznys za 10 let? Začali jsme tím, že se rekordně těžilo uhlí, rekordně vyráběly uhelné elektrárny. Ale samozřejmě všichni známe současné programové prohlášení vlády s tím, že by těžba uhlí měla skončit v roce 2033, tedy za 10 let. Je to podle vás reálné?
To jsou dvě otázky. Kde vidím svůj byznys? Já ho vidím v Americe a v Austrálii. My tam investujeme obrovské peníze. V loňském roce jsme měli zisk EBITDA něco přes 2,5 miliardy eur a velkou většinu těch peněz se snažíme investovat ve Spojených státech a v Austrálii.

Neříkám, že bychom se nedívali na jiné kontinenty, ale tyto dva preferujeme. Do Evropy se nám upřímně zase tak moc nechce. Tudíž svůj byznys za 10 let vidím zejména v těchto dvou místech. A ta druhá ta druhá otázka byla na uhlí v Česku…

Jestli počítáte s tím, že za 10 let už nebudete těžit a pálit uhlí…
Neděláme spolu rozhovor poprvé. Možná už je to 10 let, co jsme dělali spolu první rozhovor na téma uhlí, a obávám se, že za těch 10 let se nic nezměnilo. Pořád si myslím, že uhelné elektrárny je možné vypnout až v okamžiku, kdy za ně bude existovat náhrada. A za posledních 10 let se pro tu náhradu neudělalo dočista nic.

A reálně se nedělá ani teď. To, že se staví jedna jaderná elektrárna, která nahradí dosluhující bloky v Dukovanech, tak mi tedy nestačí.

Staví se obnovitelné zdroje, ty nepovažujete za náhradu?
Ve chvíli, kdy rok má asi 8800 hodin a sluníčko svítí 1150 hodin v roce a vítr fouká asi 1400, tak je obnovitelný zdroj skvělý doplněk, ale nemůže být základem energetické soustavy.

Dražší než letenka. I levný let s ‚nízkonákladovkou‘ se může prodražit, pozor na odbavení na letišti

Číst článek

Ještě jednu věc k vašim uhelným elektrárnám. Připravujete nějakou investici do elektrárny Chvaletice, u které vám v těchto dnech soud zkrátil emisní výjimku na oxidy dusíku a rtuti?
V elektrárně Chvaletice už velká většina ekologických investic proběhla. Utratlil jsme tam přes sedm miliard za investice do různých ekologických opatření. Ta nešťastná rtuť je bohužel problém, který nelze řešit penězi. Oni se to aktivisté snaží vyprávět tak, jako že to je otázka peněz, ale kdyby to byla otázka peněz, tak se tady o tom nebavíme.

Problém je v tom, že na to neexistují technologie. Na každém bloku, na každém filtru, na každém způsobu odsíření, na každém způsobu denitrifikace, na každé kombinaci je to jinak a musíme vymyslet něco, co zachycuje naprosto stopové množství rtuti v palivu tak, aby to účinkovalo za různých výkonů, za různých teplot, za různých podmínek.

Je to bohužel nikoliv problém finanční, ale technický. Pevně doufám, že se ho nakonec podaří vyřešit, ale bohužel to není řešitelné penězi.

Takže když neuspějete s dalším odvoláním, snížíte výrobu?
Ne, samozřejmě pracujeme na tom, abychom nějaké technologie vyzkoušeli. Máme různé úspěchy. Zkoušíme několik různých variant, jak tu rtuť zachycovat. V některých případech dosahujeme horších výsledků, v některých o trochu lepších. Zatím jsme nenašli způsob, jak splnit celou normu, ale dělá se na tom každý den, každý týden, každý měsíc.

Informace se posouvají, ale není to jako počítačová hra, že si prostě skočíte do dalšího „levelu“ a ten má řešení. Tady je to vývoj, zkoušení a posouvání. Jsem optimista, věřím, že to vyvineme tak, aby to fungovalo.

Ještě k tomu, jak jste říkal, že za uhlí zatím není náhrada. Na jaře loňského roku jste v médiích říkal, že kdyby se zastavily dodávky ruského plynu do Evropy, bylo by to fatální, nastal by kolaps průmyslu. Nakonec se ale ukázalo, že i když Rusko snížilo drasticky dodávky plynu, tak Evropa se bez něj dokázala obejít a že ho poměrně rychle nahradila tekutým plynem LNG. Nestane se to i s uhlím? Že až to přijde, tak se ten trh prostě změní?
Nesouhlasil bych s tím, že plyn už je vyřešená věc. Měli jsme štěstí v tom, že přišla mimořádně teplá zima a že sem ten ruský plyn proudil ještě sedm nebo osm měsíců. Zásobníky nebyly zdaleka tak vyprázdněné, takže se stihly přes léto doplnit. To ale neznamená, že se to podaří i další rok.

Všichni si přejeme, aby se to podařilo, ale to já nevím. Může se stát, že se rozhodneme vypnout uhlí a přijde dalších sedm nebo osm mírných zim za sebou a vlastně se bez toho obejdeme. Problém je spíš v tom, že situace, kdy elektřina opravdu dojde, by měla tak nedozírné následky, že to nikdo nemůže riskovat.

Ve chvíli, kdy politici řeknou, že už ty elektrárny nechtějí, tak jsme připraveni na to, že nám je vypnou. V tuto chvíli, při znalosti všeho co o té síti víme a co o té výrobě víme, si to jenom neumíme představit.

Obnovitelné zdroje

Mimochodem, zajímáte se nějak o investice do LNG, ať už do nějakého terminálu, nebo do nějakých kontraktů na dovoz LNG?
Ne. LNG obchodujeme jako Se.ven Commodities. Docela hodně „trejdujeme“ ten náš plynový desk. Řekl bych, že je mimořádně, fantasticky úspěšný. Dělají tam neuvěřitelné věci, tak na ně jsme samozřejmě pyšní. Ale že bychom investovali do toho hardwaru, do rafinerií, do lodí nebo do terminálu, to ne.

A v obnovitelných zdrojích chystáte nějaké investice?
Jsou tam připraveny nějaké projekty. Otázka je, jak stát nastaví podmínky. Mám trochu strach, že těch projektů je v ČR trošku mnoho a to sluníčko, když svítí, tak svítí všude. A pak v těch pár set hodinách, kdy bude opravdu svítit, tak bude takový nadbytek elektřiny, že o ni nikdo nebude stát.

A myslím, že s touto obavou nejsem sám. Pokud vím, tak všichni narážejí na velký odpor bank tyto projekty financovat právě proto, že je tam hrozně těžké odhadnout očekávané budoucí cash flow. Nějaké projekty máme připraveny až do fáze stavebního povolení, ale vůbec nevylučuji, že je nakonec prodáme.

Když se toho budeme bát, tak to nebudeme dělat.

A to jsou solární elektrárny?
To je 140 megawattů solárních elektráren v bývalém dole.

Lyžařské kurzy, návštěvy muzeí i nákup knih. Pětina rodin nemá dost peněz na vzdělávání a kroužky dětí

Číst článek

Koupě MAFRA

Nepodnikáte jen v energetice, máte přes 10 % v bance Moneta a také se spekuluje, že se zajímáte o koupi vydavatelství MAFRA ze svěřenských fondů Andreje Babiše (ANO). Je to pravda?
Pokud jde o vydavatelství MAFRA, tak jsme zájem projevili, ale ta jednání jsou na počátku. Není to žádná akutní fáze, žádné překvapení tam dnes večer ani zítra večer neočekávejte.

Proč chcete mít média?
To je asi odpověď na dlouhou diskusi, která by asi přesáhla kapacitu toho dnešního pořadu.

Je to o tom, že vy chcete média, anebo že Andrej Babiš, respektive jeho svěřenské fondy chtějí prodat?
Já jsem o tom s Andrejem Babišem nehovořil, ale vnímáme to jako příležitost. Dívá se na to naše M&A a víc tam sehraje roli ta obchodní stránka. Pak tam asi hraje roli i nějaký můj pohled na to, že vlastnictví médií je taky zodpovědnost. Cítím, že je docela důležité, kdo ta média vlastní.

Aby se nedostala do nějakých rukou, které je budou používat způsobem, který by nebyl v zájmu této země.

To vy byste nedělal?
To rozhodně ne.

Vše pro zájem země?
No, nevím, jestli vše pro zájem země, ale myslím, že co to jde, tak tomu Česku připískávám. Když aspoň trochu můžu. To když nám vláda zavede na zisky ze zahraničí 80procentní daň a na zisky z Česka reálně více než 95procentní daň, tak to je těžká situace. Ale kde to jde, tam se snažíme dělat něco, co by dávalo smysl i pro Česko.

A pokud jde o váš zájem v bance Moneta? Máte tam přes 10 procent, tím to skončilo?
Myslím, že tím to neskončilo. V Monetě je to tak, že z těch pěti největších finančních skupin v zemi, které existují, tak tři z nich tam mají podíl, který dohromady, když to v hlavě sečtu, je něco přes 50 procent. Tito tři akcionáři se budou muset nějak domluvit, jestli najdou společnou řeč a společnou strategii, nebo nenajdou.

Druhá věc bude, kam by měla Moneta dlouhodobě směřovat, jestli se jí může podařit vyrůst a jestli se jí může podařit nějaká akvizice. Na to se teď díváme. Teď je nějaká fáze, kdy komunikujeme s ostatními velkými akcionáři a snažíme se najít společné body. Napadla nás nějaká příležitost, jak vyrůst, a teď se díváme na to, jestli by byla reálná.

A jestli jsme v tom případě schopni se shodnout na tom, jestli získat do banky nový kapitál, nebo jestli to financovat ze zdrojů, které teď banka má.

Znamená to teoreticky, že byste mohl odkoupit od někoho ze stávajících akcionářů jeho podíl?
To jsou dvě možnosti. Chtěli bychom navýšit náš podíl někam ke dvaceti procentům, která máme odsouhlasené centrální bankou. A může to být pravděpodobně jen od PPF, protože myslím, že fondy Arch daly celkem jasně najevo, že oni prodávat nechtějí. Tak uvidíme, jestli bychom něco získali od PPF, nebo jestli bychom případně šli na trh.

První asi logicky budeme oslovovat PPF.

Jana Klímová, vik Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme