Nové solární elektrárny? Maximální výkon může být stejný jako deset bloků v Temelíně
Jak rychle rostou žádosti o připojení menších i větších domácností či výroben do sítí fotovoltaických elektráren? „Máme zarezervováno dohromady přes deset gigawatt výkonu, což je vlastně deset temelínských bloků,“ vysvětluje v rozhovoru v podcastu Peníze a vliv místopředseda představenstva společnosti ČEZ Distribuce Radim Černý. Tvrdí, že firma dělá vše pro to, aby nehrozily výpadky, pokud nebude svítit slunce.
Jak je rychlý růst žádostí o připojování solárů, ale třeba i dalších obnovitelných zdrojů do sítí?
Samozřejmě naprostá převaha je připojování fotovoltaických elektráren, kdy jsme za minulý rok přijali více než 107 000 žádostí za celé území České republiky a současně s tím bylo připojeno přímo k síti více než 32 000 kusů výroben s celkovým sumárním výkonem 277 megawattů.
Poslechněte si rozhovor s místopředsedou představenstva společnosti ČEZ Distribuce Radimem Černým v rámci podcastu Peníze a vliv
A když bychom to srovnali tedy s rokem 2021?
Je to samozřejmě výrazně větší počet, čtyř až pětinásobek toho počtu, který jsme měli v předcházejících letech. Je to samozřejmě motivováno dotačními tituly, které jsou v současné době k dispozici.
Jsou to tedy hlavně dotace nebo i strach lidí z vysokých cen?
Myslím si, že tam je kombinace. U malých výroben do deseti kilowattů je to zejména cíl být více soběstačnými v rámci spotřeby domácnosti nebo nemovitosti, ale pak mezi žádostmi jsou i velké výrobny, které jsou zejména motivovány dotačními tituly.
Dá se tedy mluvit o druhém solárním boomu, takovém, který jsme zažili v roce 2009? 2010?
Určitě.
Deset Temelínů
Jedna věc jsou tedy rodinné domy a druhá potom velké solární elektrárny. Tam zaznamenáváte také nárůst? Stavbu třeba někde na polích?
Určitě ano. S otevřením modernizačního fondu, zejména té oblasti RS+, tak evidujeme obrovský počet a výkon, kdy dnes máme zarezervováno dohromady přes deset gigawattů výkonu, což je vlastně deset temelínských bloků. Z pohledu velikosti výkonu jsou tu zejména velké fotovoltaické parky, které jsou o jednotlivých výkonech v desítkách až stovkách megawattů.
Zpráva kontrolního úřadu: Energetické úspory u veřejných budov se nedaří tak rychle, jak by bylo třeba
Číst článek
Zarezervováno. To znamená, že se teď začínají stavět?
Je to tak, že my dokončíme v rámci posouzení připojitelnosti smluvní akt, ve kterém se v podstatě zavážeme rezervovat tento výkon a současně s tím i žadatel se zavazuje vystavět fotovoltaickou elektrárnu a následně připojit.
Jak to výhledově může elektrická soustava zvládnout? Takové množství, jestli říkáte deset Temelínů, by se mělo připojit do soustavy? Ta soustava by se asi musela velice nafouknout…
Nafouknout je možná silné slovo, ale samozřejmě se snažíme výrazně urychlovat úpravy distribuční soustavy, samozřejmě i přenosové soustavy. Investujeme ročně více než pět miliard jenom na úpravy distribuční soustavy, které směřují k vyšší připojitelnosti. Jsou to od sítí nízkého napětí až po tu nejvyšší napěťovou úroveň VVN. Není to jenom o tom, že budeme klást tlusté kabely a dálnice vedení, ale je to samozřejmě i o tom, že jsme se naučili z roku 2010 umět řídit a provozovat objem těch výroben, protože z roku 2010 jsou ještě připojeny dva gigawatty fotovoltaických elektráren.
Naučili jsme se s nimi žít, naučili jsme je v podstatě řídit se a samozřejmě očekáváme, že boom fotovoltaických zařízení zdaleka nekončí. Předpokládáme, že jak v letošním, tak i v příštím roce to bude pokračovat zejména i proto, že se dál bude pokračovat s dotačními tituly jako Nová zelená úsporám, taky Modernizační fond a Národní plán obnovy. Je to spousta dotací, které jdou do rozvoje energetiky.
Co tedy očekáváte? Jak velký výkon by se měl připojit ještě v dalších letech? Jestliže už teď víte o deseti gigawattech?
Je to velká otázka. Tipoval bych zhruba někde kolem 18 až 20 gigawattů, co dostaneme na stůl a budeme posuzovat připojitelnost. A samozřejmě následně potom budeme realizovat přípojné body a úpravy soustav.
Ještě dalších nad těch deset?
Ne, celkově.
Jak se dá řídit taková elektrická soustava? Když si představím, že se najednou vypne deset Temelínů, protože přestane svítit slunce, hrozí nám blackouty?
Samozřejmě děláme všechno pro to, aby nehrozily. To řízení je založeno na dvou principech. Jednak to, že nesmíme připustit připojení do soustavy takového zdroje, který by nám způsobil nějaké zpětné vlivy. A druhá věc je, že ho vlastně umíme řídit.
Je k dispozici evropské nařízení, které posuzuje a dává jednoznačné technické předpoklady, jaké zdroje máme připojovat do soustavy, jaké parametry a jaké technické předpoklady mají mít. No a pokud to tyto zdroje splňují, pak by neměl být problém s tím provozem do budoucna.
Čekat na kapacitu
Ještě bych se zeptala na malé instalace, na to, co si pořizují lidé na střechy rodinných domů. Jak dlouho dneska trvá, když si někdo pořídí fotovoltaiku na střechu, než ho distributor, třeba ČEZ, připojí?
Na to jsou legislativní lhůty. Když zákazník požádá o připojení, tak do třiceti dnů musíme zareagovat, poslat mu vlastní návrh smlouvy. Zákazník má dalších třicet dní na přijetí smlouvy a tím pádem je vlastně rezervovaný výkon pro toho zákazníka.
Pronajímatele donutí k nabízení energeticky úsporného bydlení větší konkurence, říká analytik
Číst článek
Pak nastává fáze realizace fotovoltaiky a následně na to máme třicetidenní lhůtu na první paralelní připojení, což je výměna elektroměru na odběrném místě a připojení fotovoltaické elektrárny do sítě.
Čili během měsíce by to mělo být vyřízeno.
Ano.
Někde jsem četla, že to třeba u ČEZ trvá už tři měsíce… Takže to není možné?
Je to tak, že při posouzení připojitelnosti výrobny, pokud je nedostatečná síť, tak se sahá k úpravě soustavy a my po dobu úpravy soustavy dáváme zákazníkovi možnost vyrábět elektrickou energii z té fotovoltaiky, ale pouze do rámce vlastní spotřeby. Čili nechceme, aby přetékal jakýkoli výkon do soustavy. My mezitím upravíme soustavu, což se pohybujeme někde řádově kolem 12–15 měsíců úpravy na síti nízkého napětí. No a když tu úpravu provedeme, tak zákazníkovi povolíme přetok do soustavy.
Čili pokud nemáte kapacitu, tak prostě musí čekat, než ji zvětšíte.
Přesně tak.
Ministerstvo otevírá žádosti na dotační program Nová zelená úspora Light, přispěje na zateplení
Číst článek
Když je něčeho nedostatek, tak se často objevují různé podvody. Zaznamenáváte nějaké pokusy vydělat na tom, že není kapacita v síti?
Určitě ano. My tomu říkáme spekulativní žádosti a je to ne u těch malých výroben, ale spíše u těch velkých, kdy existuje spousta firem, které si zarezervují výkon, zaplatí i podíl za připojení, a přesto pak prostě celý projekt vezmou a prodají někomu jinému.
A pak druhé podvody, které jsou: my vždycky požadujeme, aby v rámci žádosti doložil zákazník souhlas vlastníka nemovitosti. No a objevují se nám samozřejmě podvody i z této strany, že souhlasů vlastníků je vystavováno několik anebo se falšují. Nevíme, jaké procento je těch spekulativních žádostí, ale možná to bude 10–20 procent.
Což je docela dost… Vím, že mi to asi neřeknete, ale nemůže se objevit i ze strany ČEZ, že začnete třeba taktizovat, že někoho připojíte, někoho ne? Takové případy se objevovaly v roce 2010 v první vlně boomu, kdy někteří podnikatelé prostě byli připojení rychleji než jiní?
Tak je pravda, že my ještě z té doby máme nějaké soudní spory, ale většinu těch soudních sporů jsme vyhráli. Čili pravda byla na naší straně, že se nejednalo o nějaké upřednostňování nebo diskriminace. Máme na to samozřejmě legislativní nástroj. Vyhláška o připojení jednoznačně stanovuje to, že musíme posuzovat žadatele o připojení tak, jak přišel v řadě za sebou. Nesmíme nikoho přeskakovat nebo upřednostňovat. Na to je samozřejmě i zákon, v zákoně je pamatováno na sankci za diskriminační přístup, takže se chováme podle zákona.
Dotace pro seniory a chudé na zateplení domu. Od 9. ledna mohou získat příspěvek až 150 tisíc korun
Číst článek
Mluvili jsme hlavně o solárních elektrárnách. Cítíte nějaký nárůst i u jiných obnovitelných zdrojů? Že je poptávka po připojování třeba větrných elektráren?
Větrná energie je v minoritě. Máme pár kusů žádostí o připojení nových větrných farem nebo větrných parků. Jsou to ale opravdu jenom v podstatě jednotky kusů. Myslím si, že do budoucna můžeme očekávat změnu legislativy, která přichází z Evropy, která výrazně urychluje proces povolování obnovitelných zdrojů a pamatuje i na větrnou energii, kdy specifikuje nadřazený veřejný zájem nad ostatními veřejnými zájmy, třeba při vlivu životního prostředí.
Předpokládá se, že se objeví vícero žádostí na větrné elektrárny. Jsou tady na to podmínky, existují větrné elektrárny, které jsou třeba vysoké až téměř 150 metrů, čili sahají někam nad špičky stromů. Alternativ může nastat vícero. Je to i ve vyšší sféře, která zaručuje proudění větru ve větším procentu. Takže si myslím, že to není jenom o horských oblastech.
