Kupka: Dálniční známka zdraží každý rok, vzhůru půjdou koncem roku i jízdenky na vlak
- Zdražování mají vyvážit velké investice do dopravní infrastruktury. Od roku 2028 se mají zdvojnásobit na 300 miliard korun ročně. Půjdou hlavně do stavby železnic.
- Resort dopravy škrtne šest miliard korun dotací krajům na silnice druhé a třetí třídy, nahradit je mají vyšším příjmem z daní.
Cena roční dálniční známky pro motoristy by měla podle vládního úsporného balíčku od ledna zdražit zhruba o polovinu na 2300 korun, poroste ale i v dalších letech, a to v závislosti na inflaci.
„Připravujeme návrh, aby se cena dálniční známky zvyšovala s inflací, protože také kryje službu poskytovanou státem motoristům v kvalitnější dopravní infrastruktuře. S tím je spojena nejenom investiční částka, ale pochopitelně také zvyšující se ceny veškeré letní i zimní údržby. Podobně to je v Rakousku a v řadě dalších zemí,“ řekl v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Cena dálniční známky se nezvyšovala posledních deset let. Její navýšení tak považuje za oprávněné i Ústřední automotoklub (ÚAMK). „Nová cena není žádný extrém, jsou země, které mají kupón levnější, ale i dražší,“ uvedl Ivan Ivančo z vedení klubu. Náklady na stavbu i údržbu silnic raketově rostou a zdražení je tak podle něj logickým vyústěním.
Příprava pražského okruhu
Zdražovat kvůli růstu nákladů budou podle Kupky zřejmě opět i České dráhy. I když ne tolik jako loni. Ceny jízdného upravují dráhy před koncem roku, loni vzrostly o 15 procent.
„Pozitivní zpráva je, že oproti dramatickému loňskému roku, kdy se zvyšovaly ceny energií, tak tomu teď už České dráhy ani jiní dopravci nečelí a nečelí ani zdražování pohonných hmot. Tlak na zdražování jízdného nebude tedy tak velký, jaký byl loni,“ uvedl Kupka.
Dělení firem podle návrhu lex ČEZ není obvyklé a vyvolá spory o ústavnost, tvrdí právníci
Číst článek
Kvalita služeb a samotná síť železnic a také dálnic se podle Kupky musí zároveň posílit, přestože nyní chce stát na veškerých svých výdajích šetřit.
Momentálně je podle Kupky už rozestavěno 186 kilometrů nových úseků dálnic, příští rok by se jich mělo otevřít více než 100 kilometrů. Do konce roku 2025 chce vláda splnit slib a otevřít celkem 200 kilometrů. Přichystané by po ni měly zůstat i další projekty. „V tomto směru tlačíme na přípravu pražského okruhu. Postupujeme v případě dálnice D35,“ uvedl.
Peníze se podle ministra dopravy najít musí, připravuje proto finanční plán na příštích deset let.
Vlaky mají zelenou
„Vychází to tak, že pokud se rozběhne stavba vysokorychlostních tratí, pokud poběží v současném rytmu příprava dálničních úseků, tak by se po roce 2027 nebo 2028 měla investiční suma víc než zdvojnásobit,“ upozornil. Letos mají investice dosáhnout 150 miliard korun, za čtyři až pět let mají přesáhnout 300 miliard.
Česku přitom už letos chybělo ve státním fondu dopravní infrastruktury na projekty třicet miliard korun. Ty nedávno pokryl stát úvěrem od Evropské investiční banky. Peníze z něj se ale můžou použít jen na výstavbu kolejí.
Posílení železnice nicméně považuje Kupka za klíčové nejen kvůli lepšímu a rychlejšímu propojení velkých měst v Česku a okolních zemích, ale i kvůli odlehčení stávajících kolejí. Na ně se totiž už nevejdou nákladní vlaky, i když poptávka po ekologičtější přepravě po železnici roste.
Prezident minipivovarů: Pivo se bude častěji popíjet po garážích, stát z toho nakonec víc daní nevybere
Číst článek
„Když se bavíte se strojvůdci, tak už o sobě hovoří jako o netopýrech, protože velké nákladní vlaky se po české železniční síti ve větším rozsahu mohou pohybovat fakticky jen v noci. Ta denní doba je natolik zatížená osobní dopravou, která má přednost, že se tam těch nákladních vlaků vejde pramálo,“ vysvětlil.
Vláda chce šetřit
Další peníze, hlavně pro dálnice, chce hledat v kombinaci úvěrů, vydání dluhopisů a tzv. PPP projektů. Investory jsou v takovém případě soukromé firmy, kterým stát poté dálnice splácí.
Dluhopisy by měl vydat Státní fond dopravní infrastruktury. „Tady čekáme na další debatu s Národní rozpočtovou radou vlády. Jde o to zajistit, aby se financování udrželo v patřičných otěžích, aby se nepřihodilo, že třeba se změnou vlády by se právě samostatné financování Státního fondu dopravní infrastruktury ocitlo bez kontroly, bez vlivu vlády, ale i kontroly Národní rozpočtové rady,“ řekl ministr.
Vláda se nicméně vlastní výdaje státu, včetně resortu dopravy, chystá krátit, aby zastavila další zadlužování země. Podle nového návrhu státního rozpočtu na rok 2024, který připravil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), mají být výdaje dopravy o 12,5 miliardy meziročně nižší.
Kupka ale věří, že se o tak velkém krácení peněz ještě povede debata. Šetřit chce na provozu, investice do infrastruktury se musí zachovat.
Podle vládního úsporného balíčku má ale Kupka vyškrtat v příštích dvou letech také celkem šest miliard korun dotací. Dosáhnout toho chce tak, že zruší peníze pro kraje na silnice druhé a třetí třídy.
Kandidáti na šéfa SPaD: Chce to nové jaderné bloky, zavést euro a zastavit ‚papučovou‘ emisní normu
Číst článek
První dvě miliardy příští rok si mají podle něj pokrýt z dřívějšího zvýšení svého podílu na výnosu daní, který jim vynesl příjmy navíc. Další čtyři miliardy jim chce nahradit stejně.
„S kraji vedeme debatu, abychom v tomto případě nemuseli jít zbytečně administrativně náročnou cestou dotací, ale aby se v rámci rozpočtového určení daní daňové příjmy krajů posílily, a my jsme mohli do budoucna škrtnout celou tu částku,“ vysvětlil Kupka.
Česko prošvihlo šanci
Situaci s penězi komplikuje také fakt, že Česko už je v posledním rozpočtovém období Evropské unie, kdy může na investice do silniční a dálniční sítě ještě čerpat evropské peníze. Nově se totiž smí využít jen na stavby ekologičtějších železnic.
Kupka připustil, že Česko prošvihlo svou historickou šanci postavit více dálnic, jako se to v posledních deseti letech povedlo Polsku.
„S tím se musíme vypořádat. Znamená to větší zátěž pro národní rozpočet, kdy pořád ještě máme před sebou povinnost dobudovat základní dálniční síť. Už nám s ní nikdo nepomůže. Ten vlak nám ujel a je potřeba to jasně pojmenovat a přiznat,“ podotkl s tím, že na vině jsou předchozí vlády.
Fousek: Pro moderní energetiku v Česku chybí zákony, dělá to z nás v Evropě skanzen
Číst článek
Podnikatelé nicméně upozorňují, že výstavbu dálnic zdaleka nebrzdily jen peníze, ale obrovská pomalost rozhodování.
„Téměř se tu silnice postavit nedají, i když samozřejmě zlepšení tu je. Pamatuji si ale, že třeba v Polsku se před dvaceti lety přes léto ani nesmělo po dálnicích jezdit, protože se roztékaly. Teď vidíme, že je jejich síť v podstatně lepším stavu, než je u nás,“ uvedl mluvčí autodopravců Česmad Martin Felix.
Podobně to vidí i Jan Sechter pověřený vedením dopravní sekce Hospodářské komory a exnáměstek ministra dopravy.
„Máme tragicky komplexní a do sebe zahleděné územní a stavební řízení, které na konci spíš produkuje nepovelené stavby nebo se stanoviska oddalují. Přitom nejdražší stavba je ta, co se nepostaví. Je potřeba začít dávat jasná stanoviska,“ upozornil.
Kupka věří, že novely stavebního zákona a o liniových stavbách budování dálnic urychlí alespoň o dva roky.
Celý podcast Peníze a vliv si můžete poslechnout v audiozáznamu výše.
