Vládní koalice začala s těžkou debatou o změnách daní. Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS navrhuje upravit sazby spotřební daně a místo tří sazeb DPH zavést jen dvě. Diskuse, která před týdnem propukla, když se na veřejnost dostal pracovní seznam jednotlivých návrhů, ukázala, že najít shodu nebude jednoduché ani ve vládní koalici. Odborníci se shodují, že bez úprav i daní z příjmů nebude možné vyřešit vysoké deficity státního rozpočtu.

PENÍZE A VLIV Praha 9:00 18. dubna 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Úpravy sazeb spotřební daně nebo DPH, které plánuje vláda, sice mohou pomoci látat díry ve státním rozpočtu, není to ale dlouhodobé řešení pro vyrovnání každoročních stomiliardových schodků.

Sáhnout by se mělo podle liberálního ekonoma, rektora Anglo-americké univerzity Jiřího Schwarze i do přímých daní fyzických osob. Bez toho podle něj uzdravit rozpočet nepůjde.

„V případě patnáctiprocentního deficitu státního rozpočtu, který teď máme, tak to možné není,“ tvrdí v novém dílu pořadu Peníze a vliv Schwarz.

„Jako ekonomovi, kterému po roce 1989 je vždycky přisuzováno adjektivum liberální, tak se mi to velmi těžce říká. Ale jiná cesta než prostřednictvím daňového růstu není možná,“ dodává.

Nejjednodušší cestou by podle něj bylo vrátit se ke zdaňování superhrubé mzdy, kterou zrušilo v minulých letech tehdy vládnoucí hnutí ANO za podpory ODS, strany nynější vládní koalice. Podle Národní rozpočtové rady vlády kvůli tomu státu vypadlo z příjmů sto dvacet miliard korun ročně. Návrat k danění superhrubé mzdy ale vláda odmítá. Na přímé daně lidí i firem nechce sahat.

Kabinet zatím plánuje snížit počet sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) z nynějších tří, tedy 10, 15 a 21 procent, jen na dvě. Vznikla by jedna nová ve výši 14 procent a druhá by zůstala na 21 procentech.

Z nižší do jednadvacetiprocentní sazby by pak měly přejít některé položky, třeba vodné a stočné, teplo nebo točené pivo. Růst by měly i některé spotřební daně, například z lihu nebo tabáku.

‚Lépe, nikoliv více‘

Ministr financí Zbyněk Stanjura však s návrhem narazil u koaličních partnerů. Lidovci a STAN by tři sazby DPH zachovali a podporují spíše zvyšování daní z příjmu fyzických osob, a to progresivně, tedy více zdaňovat vysoké mzdy.

Fousek: Pro moderní energetiku v Česku chybí zákony, dělá to z nás v Evropě skanzen

Číst článek

Nová čtrnáctiprocentní sazba DPH se pak zdá příliš vysoká Pirátům. Ti jdou do koaličních jednání o reformách s návrhem různých legislativních úprav, které by státu vynesly navíc 140 miliard korun ročně. Nejvíc z toho, 50 miliard korun navíc, má přinést omezení daňových úniků.

„Je potřeba se zaměřit na kontrolní mechanismy státu a efektivně potírat daňové optimalizace. Je to o tom zdaňovat lépe, nikoliv více,“ říká finanční expert Pirátů, politický náměstek ministra financí Jiří Valenta.

Dalších 30 miliard korun ročně by podle Pirátů šlo získat snížením nákladů na splácení bilionového státního dluhu. A to pokud by šlo Česko takzvanou dánskou cestou – tedy navázalo by svou měnu zčásti na euro tím, že by vstoupilo do Evropského mechanismu směnných kurzů, pro nějž se používá zkratka ERM II. Klesly by tím budoucí úroky, protože v eurozóně jsou nižší.

„Nám se obsluha dluhů prodražuje. Jak z důvodu, že roste naše zadlužení, tak i z důvodu, že rostou naše úrokové míry. Takže úrokový rozdíl mezi státy v ERM II a námi je cesta, jak ušetřit. Je to v podstatě i způsob, jak dát trhům pozitivní zprávu, že patříme do Evropy, a je to i cesta, jak snížit náklady firmám na jejich dluhovou službu,“ upozornil Valenta.

Debata o euru

Na rozdíl od ministra Stanjury by vstup do ERM II podpořil ekonom Schwarz. Podle svých slov byl dříve proti euru, nyní změnil názor.

„Důvod, proč mít korunu v současné situaci, je oslaben tím, že máme vyšší průměrnou inflaci, než je inflace v zemích eurozóny. Takže dnes už ty důvody jsou víceméně nostalgické, možná patriotické, ale ekonomickou racionalitu pro zahájení debaty o vstupu do eurozóny postrádají,“ soudí Schwarz.

Kala: Můžeme dál dotovat hotely či rozhledny, až ale příliv peněz klesne, nebude na smysluplné projekty

Číst článek

Podle daňového poradce a partnera skupiny V4Group Michala Jelínka by vláda měla reformovat celou legislativu daně z příjmů jak fyzických, tak i právnických osob. Podle něj je po třiceti letech neustálých novelizací už nesrozumitelná.

„Aby třeba podnik pochopil, jak má aplikovat nějaké daňové ustanovení, tak si prakticky vždycky musí vyžádat stanovisko daňové kanceláře. Protože finanční ředitel, který působí v té firmě třicet let, není schopen ten zákon pochopit. To si myslím, že je opravdu špatně,“ upozornil Jelínek. Je to podle něj i cesta, jak zamezit daňovým únikům.

Pokud jde o nepřímé daně, podle Jelínka by se mohla sazba zvýšit v případě lihu včetně piva, protože jde o takzvané neřesti. Navíc i v rámci pravidel Evropské unie má Česko v jejich případě prostor.

„Tuším, že v roce 2021 jsme byli s výší spotřební daně z lihu nějací 17. v pořadí. To znamená, že nejsme ani v polovině zemí Evropské unie, takže tam ten prostor určitě vidím,“ řekl daňový expert.

Daň na pivo?

Pokud jde o sazby DPH, snížení jejich počtu ze tří na dvě má podle něj výhodu v tom, že vlády nebudou pod tlakem různých skupin, aby se jejich zboží přeřadilo do nižších sazeb. Redukce sazeb na dvě by ale přinesla zdražení v nevhodné situaci.

Stavební spoření se může státu hodit, bez podpory se ale nejspíš zhroutí, varuje bankéř Juchelka

Číst článek

„Je asi lepší ty tři sazby nechat, protože se nacházíme v sociálně citlivé době. Inflace zasáhla mnoho nízkopříjmových skupin obyvatelstva a tady by si vláda měla nechat prostor a luxus toho se rozhodovat, co půjde do nižších sazeb a co do vyšší sazby,“ uvedl Jelínek.

Kabinet by naopak podle něj neměl strach zatížit větší daní čepované pivo, které teď spadá do nejnižší sazby DPH. Restauratéři přitom varují, že lidé budou raději pít lahvové pivo doma, když jim v hospodě podraží.

„Pivo v Česku má už mimořádně nízkou sazbu spotřební daně. Pokud zvýšíme DPH z deseti na dvacet jedna procent, na půllitr to nějaký vliv mít bude, ale když se podíváte, jak zdražilo pivo v návaznosti na inflaci a na zvýšení cen energií, tak mi nepřijde, že by tedy Češi přestali chodit do hospody. Takže určitě to nějaký vliv mít bude, ale ne tak zásadní, jak tvrdí někteří škarohlídi,“ říká Jelínek.

Více si poslechněte v pořadu Peníze a vliv.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít