Českým domácnostem zbývá měsíčně míň peněz než před rokem a půl. Místo osmi tisíc uspoří jen pět

Vysoká inflace dál ovlivňuje rozpočty českých domácností. Ty se snaží šetřit na energiích i spotřebních věcech. Ukazují to nová data z projektu Život k nezaplacení, na kterém spolupracuje Český rozhlas s výzkumnou společností PAQ Research. Průzkum mezi 1600 respondenty také ukazuje, že od začátku roku mírně přibylo domácností, které nešetří vůbec.

Život k nezaplacení Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

ilustrační foto

Některé domácnosti šetřit nemohou, protože jim tolik peněz nezbývá (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Nejvíce se Češi snaží ušetřit na energiích. Právě takto odpověděla téměř polovina respondentů. Nejčastěji to byli samoživitelé, senioři a obyvatelé Moravskoslezska.

Snaží se šetřit nejčastěji tak, že vytápí byt nebo dům na nižší teplotu, než byli zvyklí.

V Česku roste počet lidí s příznaky deprese. Mezi lidmi v těžké finanční situaci jde o každého druhého

Číst článek

Zatímco na začátku loňského roku takto šetřila třetina respondentů, letos v březnu už to byla více než polovina z nich.

40 procent Čechů se snaží šetřit i tak, že méně používá elektrické spotřebiče, necelá třetina vytápí jen menší část bytu nebo domu.

Energie ale nejsou jediná položka, na které se snaží uspořit. Čtvrtina respondentů šetří i na potravinách a spotřebních věcech.

„Málo často se snažíte šetřit na potravinách a spotřebních věcech a zároveň ignorujete energie. Počet domácností, které šetří na obojím (na energiích, potravinách i spotřebních věcech), stoupl skoro dvojnásobně za poslední rok a půl,“ říká sociolog Daniel Prokop z PAQ Research.

Méně lidí nemusí šetřit

V posledních měsících také vzrostl počet domácností, které šetří na návštěvách restaurací, kultuře a cestování. Od začátku letošního roku ale přesto mírně přibylo těch, kteří uvedli, že se neuskromňují, protože nemusejí či nechtějí.

Sociolog: Nezdravé věci by měly mít vyšší DPH, stejně jako pivo. V Česku je totiž daň jedna z nejnižších

Číst článek

Zatímco v lednu takto odpovědělo 16 procent lidí, v březnu jich bylo o dva procentní body více. Nejčastěji takto odpovídali lidé s vysokými příjmy.

„Mají velké zbytkové příjmy, zůstává jim často 10 000 korun měsíčně, takže nejsou nuceni k šetření nebo mají velké úspory,“ dodává Prokop.

I tak je ale těch, kteří nešetří, protože nemusejí, stále méně než loni. Zatímco na začátku loňského roku to byla téměř třetina respondentů, letos v březnu už to bylo jen zmíněných 18 procent.

Některé domácnosti šetřit nemohou, protože jim zkrátka na uspoření peníze nezbývají. Finanční rezervu si vůbec nemůže tvořit devět procent respondentů, hlavně těch z chudších rodin.

„Když žiju ze sociálních dávek, ne proto, že bych byla líná, ale proto, že jsem sama s dvěma malýma dětma, a potřebuju vyjít s tím, co mám, tak jsem už rezignovala na to, abych ušetřila. Protože při dnešních cenách neušetřím,“ přibližuje možné důvody ředitelka neziskové organizace Střep Věra Bechyňová, která se věnuje rodinám s ohroženými dětmi.

Situace se nezlepšuje

Podle neziskové organizace Člověk v tísni nebývá problém s financemi izolovaný.

„Často to souvisí s problémem bydlení, s tím, že lidé si nemohou sehnat dobrou práci nebo si ji udržet. Velmi často jsou v tom i zdravotní problémy,“ vysvětluje finanční analytik Člověka v tísni David Borges.

Sociální stát je scénář pro slunné dny. V krizi je třeba individuální a lokální solidarita, radí ekonomka

Číst článek

České domácnosti s průměrným příjmem také ušetří měsíčně méně peněz. Zatímco na podzim 2021 dokázala příjmově průměrná domácnost uspořit měsíčně přes 8000 korun, dnes je to o téměř 3 tisíce korun méně. V březnu si totiž dávaly stranou zhruba pět a půl tisíce korun.

Nejhorší je situace u domácností v příjmové chudobě, které už přes rok hospodaří v minusu.

Hluboký propad zažívají i rodiny s dětmi s příjmy, které jsou nižší, než jaký je medián mezd. Ten byl na konci loňského roku podle Českého statistického úřadu necelých 37 a půl tisíce korun.

„Ta domácnost říká, že cíleně už neomezuje výdaje oproti tomu, co dělá běžně, zároveň už je má omezené oproti tomu, co je v Česku standardní, a zároveň to není domácnost, která by jela na dluh v tom smyslu, že má vysoké úspory a může z toho hradit svou spotřebu,“ doplňuje Prokop.

Zatímco v listopadu 2021 dokázaly tyto rodiny ušetřit 2900, letos v březnu už to bylo jen zhruba 700 korun. Naopak důchodci si po řádné lednové valorizaci uloží stranou víc peněz.

Aneta Voska, mfk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme